Kortikoidy se léčí zánětlivá a autoimunitní onemocnění. Váže se k nim však celá řada nežádoucích projevů

Kortikoidy jsou velmi účinným nástrojem pro léčbu řady závažných onemocnění. Jedná se například o astma, ekzém nebo anafylaktický šok. Přesto je třeba s nimi zacházet opatrně, a to kvůli možným závažným vedlejším účinkům. Pacienti by měli vždy striktně dodržovat pokyny lékařů a ve svém zájmu nepřekračovat předepsanou délku léčby, stejně jako dávkování léků.
Vymezení kortikoidů
Kortikoidy (ve významu léčivých přípravků) jsou syntetické léky, které napodobují účinky přirozeně se vyskytujících hormonů v těle, konkrétně kortikosteroidů, jež jsou produkovány nadledvinami. Tyto léky se používají k léčbě různých zánětlivých a autoimunitních onemocnění, jako je astma, revmatoidní artritida, lupénka nebo atopický ekzém.
Účinky kortikoidů
Kortikoidy mají silný protizánětlivý účinek, mohou díky tomu pomoci zvládnout akutní stavy, rychle zmírnit příznaky zánětu (otok, zarudnutí či bolest) a pacientům přinést úlevu. Předepisují se mimo jiné u některých druhů rakoviny, kde snižují otoky nebo bolest spojenou s nádorovými buňkami. V některých případech dokonce zachraňují život, a to například při anafylaktickém šoku. Nicméně jejich dlouhodobé užívání je spojeno s výraznými vedlejšími účinky, které je nutné minimalizovat.
Nežádoucí účinky kortikoidů
I když jsou kortikoidy velmi účinné, jejich dlouhodobé užívání může přivodit vážné vedlejší účinky. Mezi nejčastější se řadí:
- Řídnutí kostí (osteoporóza): kortikoidy mohou narušit metabolismus vápníku, následkem čehož může dojít k oslabení kostí a zvýšení rizika zlomenin.
- Přibírání na váze: zvýšení hmotnosti je důsledkem toho, že kortikoidy mohou vést ke zvýšené chuti k jídlu a zadržování vody v těle.
- Oslabení imunitního systému: užívání kortikoidů oslabuje imunitu, a proto mohou být pacienti náchylnější k infekcím.
- Kožní problémy: kortikoidy mohou stát za ztenčením kůže, zvýšenou tvorbou modřin a zpomalením procesu hojení ran.
Další nežádoucí účinky kortikoidů zahrnují migrénu, zvýšení krevního tlaku, ochablost svalů, poruchy menstruačního cyklu, hyperglykémii, hypokalémii a riziko vzniku žaludečních vředů, pankreatitidy či Cushingova syndromu. Z důvodu možného oslabení imunitního systému je přitom důležité užívat tyto léky pod dohledem lékaře, který určí minimální účinnou dávku a délku léčby.
Co se týče kombinace kortikoidů a alkoholu, může zvýšit riziko vedlejších účinků. Oba totiž mají vliv na imunitní systém a zatěžují játra. Při konzumaci alkoholu například roste riziko vzniku žaludečních vředů. Alkohol může dále přispět k retenci tekutin a zvýšení krevního tlaku. Z toho důvodu by lidé užívající kortikoidy měli alkohol buď zcela vynechat, nebo ho alespoň omezit.
Zdroj: Redakce eDoktoři.cz
Aplikace kortikoidů
Léčba kortikoidů může být systémová (podání kortikoidů ve formě tablety nebo injekce) nebo lokální (roztoky či mast s kortikoidy nebo inhalační kortikoidy), přičemž každá z těchto metod má své výhody i rizika. Lokální aplikace se uplatňuje například při kožních problémech nebo astmatu. Riziko vedlejších účinků lze přitom minimalizovat tím, že pacient dodržuje doporučená pravidla použití, jako je důkladné opláchnutí rukou po aplikaci masti, vyvarování se kontaktu léčiva s oblastmi se ztenčenou kůží nebo vypláchnutí úst po inhalaci kortikoidů.
Systémová léčba se často používá u závažných případů a může se jejím podáním rychle zmírnit nepříjemné příznaky. Na druhou stranu je spojena s řadou vedlejších účinků. Aplikuje se kupříkladu při anafylaktickém šoku, kdy postačí i jedna dávka této látky, jindy je však třeba brát tyto léky dlouhodobě.
Dlouhodobé užívání kortikoidů se doporučuje pouze ve výjimečných případech, například u pacientů po transplantacích orgánů, kdy je nezbytné potlačit imunitní reakci těla. V těchto případech je kladen důraz na to, aby dotyčný podstupoval pravidelné kontroly u lékaře. Během nich se sleduje především stav kostí, metabolismu a krevního tlaku pacienta. V jistých případech je možné přistoupit k intermitentní terapii, kdy se lék podává v určitých intervalech, aby tělo mělo čas na zotavení.
Při vysazení kortikoidů je pak nutné postupovat pomalu a vysazovat je postupně. Tělo totiž potřebuje dostatek času na to, aby mohlo obnovit svou vlastní produkci těchto hormonů. Ty totiž nadledviny přestanou tvořit v okamžiku, kdy zjistí, že se do těla dostávají jiným způsobem.
Specifika týkající se podání kortikoidů dětem a těhotným ženám
Léčba dětí kortikoidy vyžaduje zvláštní opatrnost, jelikož dlouhodobé pobírání těchto léků může ovlivnit růst a vývoj dítěte. Mezi konkrétní vedlejší účinky se řadí zpoždění růstu, oslabení kostí, zvýšené riziko infekcí nebo hormonální změny. Proto se v jejich případě vždy usiluje o použití kortikoidů pouze na nezbytně nutnou dobu a ve formě, která co nejméně ovlivňuje organismus. Vhodné jsou inhalační spreje nebo masti.
Co se týče krátkodobého podání kortikoidů v těhotenství, je relativně bezpečné, a to zvláště po prvním trimestru, kdy je vývoj plodu méně citlivý na vnější vlivy. Dlouhodobé nebo vysoké dávky však mohou zvýšit riziko některých komplikací, například nízké porodní hmotnosti nebo vývoje rozštěpových vad u plodu. Rozhodnutí o užívání kortikoidů by vždy mělo záviset na pečlivém zvážení lékaře, který v takovém případě porovná potenciální přínosy a rizika pro matku i dítě.
MUDr. Daniel Petr dodává:
„Z výše uvedeného vyplývá, že nelze brát kortikosteroidy jako všeléky či je zásadně odmítat. Mají jako všechna léčiva svoje rizika a benefity a vždy je potřeba zvážit, zda právě ty benefity převažují rizika. To už je ale na rozhodnutí lékaře.“
Odborné články
Přečtěte si odborné texty a studie, které rozšiřují informace v tomto článku:
- Témata
- Léky