Příznaky plicní embolie lze zaměnit za jiné zdravotní stavy. Nejsměrodatnějšími jsou dušnost a bolest na hrudi

Plicní embolií se nazývá stav, kdy dojde k ucpání plicní tepny krevní sraženinou. Ta sem obvykle doputuje z jiné části těla, často vzniká v žíle na dolní končetině. Jde o život ohrožující stav, především jestliže se jedná o velkou krevní sraženinu nebo se jich v plicním řečišti vyskytuje více najednou. Při včasné léčbě však nemusí mít fatální následky. 

Nejčastěji za plicní embolií stojí hluboká žilní trombóza. Vzácně ji může zavinit vzduchová bublina nebo tuková částice. Plicní embolie konkrétně vede k omezení průtoku krve do plic, zvýšení krevního tlaku v plicních tepnách a snížení ventilace postižené části plic. Tento stav může vyústit v důsledku zatížení srdce v srdeční selhání nebo poškodit plíce dané osoby.  

Nejvíce se plicní embolie objevuje u jedinců ve věku 60 až 70 let, ačkoli vyskytnout se může u kohokoli. U neléčené akutní plicní embolie přitom hrozí relativně vysoké riziko úmrtí, jedná se o zhruba 30 % případů. Při včasném rozpoznání tohoto zdravotního stavu a nasazení léčby však toto riziko klesá na přibližně 8 %. 

Plicní embolii mohou předcházet mírné příznaky

Co se týče plicní embolie, příznaky se mohou různit v závislosti na velikosti sraženiny, míry postižení plic, ale také se odvíjí od toho, zda daná osoba trpí nějakým základním onemocněním plic či srdce. V jistých případech zároveň nemusí navenek nic nasvědčovat tomu, že by se plicní embolie u dotyčných rozvíjela. 

U některých jedinců může trvat několik dnů, potažmo až týdnů, co se u nich projevují mírné příznaky plicní embolie. Ty jsou postupně čím dál horší, čímž na sebe strhávají více pozornosti. Stává se tak až v polovině všech případů s akutní plicní embolií.

Prvotní příznaky plicní embolie bývají bolest na hrudi a dušnost

Mezi běžné příznaky plicní embolie se řadí dušnost, bolest na hrudi a mdloby. První dva zmíněné symptomy se většinou zaznamenají ze všech nejdříve. Pokud jde o dušnost, jedná se o nejčastější příznak tohoto stavu, týká se 85 až 90 % pacientů s plicní embolií. Dostavuje se náhle bez dřívějšího výskytu nebo jako najednou zhoršený, ale již předtím přítomný symptom. Dušnost značí potíže s dechem, které se mohou projevit i v klidu a jejichž zhoršení nastává při fyzické aktivitě.  

Bolest na hrudi je přítomná v polovině případů plicní embolie. Lidé ji často mylně zaměňují za infarkt. Mívá podobu ostré bolesti, kterou daná osoba pociťuje, jakmile se pokouší zhluboka nadechnout, v čemž jí tato bolest leckdy brání. Tuto bolest je možné zaregistrovat také při kašli, naklánění nebo ohýbání se a může se projevit i v paži, rameni, zádech, čelisti nebo krku. 

Důvodem mdlob pak bývá náhlý pokles srdeční frekvence nebo krevního tlaku. Jestliže zaznamenáte příznaky, jako jsou respirační potíže nebo bolest na hrudi, je namístě ihned přivolat lékařskou pomoc. 

Další projevy plicní embolie zahrnují cyanózu a kašel

Přidružit se ke zmíněným příznakům dále může kašel, nadměrné pocení, horečka, zrychlený či nepravidelný srdeční tep a závratě, pocit úzkosti či točení hlavy. Kromě toho je možné zpozorovat otok nebo bolest nohou, zpravidla k nim dochází v zadní části bérce. Ty mohou být první známkou vznikajícího problému a souviset s hlubokou žilní trombózou. 

Rovněž se u plicní embolie může vyskytnout cyanóza, tedy změna barvy kůže. Ta může nabývat modré barvy nebo vypadat pobledle. Pokožka se současně může od pohledu jevit jako vlhká. Pokud se ještě vrátíme ke kašli, v některých případech se spolu s ním objevuje i krvavý hlen. 

Na mnohačetnou nebo závažnou plicní embolii z již zmíněných projevů upozorňuje vykašlávání krve, namodralé rty či nehty, pocit točení hlavy a mdloby. Z psychických příznaků jde o pocit úzkosti nebo strachu.

Riziko výskytu plicní embolie roste spolu s věkem

Riziko výskytu plicní embolie je vyšší u některých skupin lidí. Jedná se o osoby po nedávné operaci, lidi potýkající se s diabetem, srdečním onemocněním, poruchami krevní srážlivosti či obezitou nebo těhotné ženy. Vyššímu riziku jsou zároveň vystaveni pacienti s maligním onemocněním. Roli sehrává i rodinná anamnéza a věk, plicní embolie častěji postihuje osoby starší 60 let. 

Vliv na ni může mít také hormonální substituční terapie, antikoncepce, kouření vedoucí k zúžení cév, chirurgický zákrok a omezená pohyblivost dotyčného. Omezená pohyblivost může být způsobena úrazy, upoutáním člověka na lůžko po operaci nebo dlouhým letem v letadle či jízdou v autě. 

Řešení spočívá v nasazení antikoagulancií

Léčba plicní embolie pak obvykle sestává z podání antikoagulancií, která zamezují zvětšení již existujících krevních sraženin a tvoření nových. Jde kupříkladu o warfarin nebo heparin. V závažnějších případech se užívají fibrinolytika, která slouží k rozpuštění krevních sraženin. 

Pokud se jedinec léčí antikoagulancii, zpravidla má léky pobírat minimálně 3 měsíce. Trvale může být nutné léky užívat u těch osob, u nichž nebyla zjištěna konkrétní příčina, která by následně vyvolala plicní embolii. Hrozí totiž, že by se u nich po přerušení užívání léků krevní sraženiny začaly opět tvořit.