Dyshidrotický ekzém postihuje nejčastěji ruce a chodidla. Hlavními spouštěči jsou stres a alergeny

Dyshidrotický ekzém se objevuje a mizí v cyklech

Dyshidrotický ekzém (dyshidróza) je zvláštní forma ekzému, která postihuje kůži zejména na dlaních a prstech rukou, ale také na chodidlech. Je charakterizován výskytem malých svědivých puchýřků, které se mohou spojovat do větších oblastí. Puchýřky mohou být velmi bolestivé, praskat a vést k dalším kožním komplikacím, včetně infekcí.

Kromě svědění a bolesti způsobuje dyshidrotický ekzém ztluštění a zesílení postižených oblastí kůže. To může mít vliv na běžné denní činnosti, jako je psaní, mytí nádobí nebo chůze. Mnoho pacientů trpí opakovanými epizodami tohoto onemocnění, což znamená, že se příznaky objevují a mizí v cyklech, často v závislosti na vnějších faktorech, jako jsou změny počasí nebo stresové situace.

Přesná příčina dyshidrotického ekzému není zcela objasněna, ale odborníci se shodují, že se na jeho vzniku podílí kombinace několika faktorů. Jedním z hlavních je přitom genetická predispozice. Pokud má někdo v rodině atopickou dermatitidu nebo jiné alergické onemocnění, je pravděpodobnější, že sám dyshidrotickým ekzémem onemocní. Dalším významným faktorem je stres, který může vyvolat nebo zhoršit příznaky.

Dále mohou být na vině alergické reakce na určité látky. Mezi tyto látky patří například chemikálie, čisticí prostředky a některé kovy. U některých lidí může ekzém vyvolat i plísňová nebo bakteriální infekce, což dále zhoršuje stav pleti. Stejně tak hormonální změny, například v průběhu menstruace nebo těhotenství, mohou rovněž přispět k exacerbaci příznaků.

Hlavním projevem jsou svědivé puchýře

Příznaky dyshidrotického ekzému se obvykle objevují náhle a mohou být velmi intenzivní. Nejčastěji se však potíže projevují následujícími způsoby:

• vznik malých svědivých puchýřků na dlaních, prstech nebo chodidlech,
• puchýřky mohou být bolestivé a plné čiré tekutiny,
• kůže v postižených oblastech může být zarudlá a oteklá,
• po prasknutí puchýřků dochází k olupování kůže a tvorbě bolestivých prasklin,
• při těžším průběhu ekzému se kůže ztlušťuje, praská a tvoří se suché šupiny,
• svědění a pálení jsou často velmi intenzivní a mohou vést k tomu, že si pacienti postiženou oblast rozškrábou, čímž se zvyšuje riziko infekce.

Příznaky se často zhoršují při kontaktu s dráždivými látkami, stresem nebo v období vyšší vlhkosti, například během letních měsíců. Kromě fyzických potíží může ekzém výrazně ovlivnit i psychický stav pacienta, zejména pokud má vliv na jeho každodenní činnosti.

Terapie obvykle spočívá v podávání léků

Diagnóza se v případě dyshidrotického ekzému stanovuje na základě klinického vyšetření a anamnézy pacienta. Dermatolog zkoumá postižené oblasti kůže a může pacientovi doporučit alergologické testy či kožní biopsii, aby se vyloučila jiná kožní onemocnění, například kontaktní ekzém nebo plísňové infekce.

Kožní testy na alergeny mohou odhalit, zda je ekzém vyvolán nějakou konkrétní látkou, což je zásadní informace pro stanovení následné léčby. Pokud dermatolog zjistí, že ekzém má atopický nebo alergický základ, je možné, že pacientovi doporučí dlouhodobé sledování a léčbu zaměřenou na zvládání alergických reakcí a zmírnění příznaků.

Pro zmírnění příznaků nemoci a zlepšení kvality života pacienta je pak zapotřebí nastavit specifickou léčbu, která může zahrnovat několik různých přístupů. Prvním z nich je aplikace kortikosteroidních mastí na postižená místa. Tyto léky by měly zajistit zmírnění zánětu a pocitu svědění. Pakliže jsou však projevy nemoci hodně závažné, mohou být lékařem předepsány i systémové kortikosteroidy.

Pokud je ekzém spojen s alergickou reakcí, jsou pacientovi doporučena antihistaminika. U jedinců, kteří nereagují na běžnou léčbu, je pak možné zvážit použití imunosupresivních léků, které pomáhají potlačit imunitní odpověď a zmírnit zánět.

Důležitou součástí léčby je také hydratace pokožky. Pro udržení vlhké pleti a snížení rizika popraskání kůže se používají takzvané emolienty, což jsou látky, které tvoří ochranou vrstvu na pokožce. Kromě toho by si pacienti měli dát též pozor na to, zda čisticí prostředky, které používají při úklidu, neobsahují dráždivé látky, a případně by měli používat k tomu určené ochranné pomůcky.

Jak se potížím vyhnout?

Prevence dyshidrotického ekzému zahrnuje vyhýbání se známým spouštěčům, kam patří stres a alergeny. Zdravý životní styl, včetně vyvážené stravy a pravidelného cvičení, může rovněž pomoci zlepšit celkovou odolnost organismu vůči tomuto onemocnění. Pro lidi trpící dyshidrotickým ekzémem je důležité sledovat své příznaky a v případě potřeby upravit léčebný plán podle aktuálního stavu.

Součástí terapie pak může být i psychologická podpora. Ta je potřebná především v případech, kdy ekzém už výrazně ovlivňuje kvalitu života pacienta. Znalost vlastního onemocnění a schopnost rozpoznat spouštěče může pacientům pomoci lépe řídit svůj stav a zlepšit svou celkovou životní pohodu.