Kampylobakterová enteritida je nejčastější příčinou průjmů v ČR. Léčba je symptomatická

V České republice máme ročně okolo 200 případů kampylobakterové enteritidy za rok. Jak název napovídá, jedná se o bakteriální onemocnění střev. Podobně jako například u salmonelózy nebývá potřeba specifická léčba a tělo si s onemocněním poradí samo. V některých případech je ale lékařská intervence nutná.
Za onemocnění jsou zodpovědné různé druhy bakterií rodu Campylobacter. Tím nejznámějším je pravděpodobně Campylobacter jejuni. K nákaze dochází nejčastěji alimentární cestou, tedy kontaminovanou potravou. Mezi typické zdroje infekce patří například:
- drůbeží maso,
- vepřové maso,
- vepřová játra,
- hovězí maso,
- nepasterizované mléko,
- kontaminovaná voda.
Důležitá je právě tepelná úprava potravin. Campylobacter umírá při teplotě 70 °C. Při práci se syrovým masem v kuchyni si dávejte pozor, ať si jím nekontaminujete další potraviny, jako je například zelenina či pečivo. A nezapomínejte na důsledné mytí rukou. Méně častým zdrojem jsou i infikovaná zvířata či lidé.
Charakteristickým příznakem je průjem
Inkubační doba kampylobakterové enteritidy je běžně 2–4 dny, maximálně i 11 dní. Onemocnění běžně trvá do týdne. Mezi typické příznaky kampylobakterové enteritidy patří:
- průjem, často s příměsí krve,
- bolesti břicha,
- horečka,
- nevolnost,
- zvracení (vzácněji),
- snížená hydratace.
Krvavý průjem je v případě onemocnění kampylobakterem častější než třeba u salmonelózy nebo rotavirů. Snížená hydratace se projevuje suchými rty, jazykem, únavou, nižší frekvencí močení, tmavší močí a sníženým turgorem (napětím kůže). Starší osoby a děti jsou obecně k dehydrataci náchylnější. Právě ona bývá důvodem kratších hospitalizací.
Vzácněji má choroba vážnější průběh v podobě sepse, někdy je bolest břicha tak prudká, že může napodobovat zánět slepého střeva nebo dokonce ulcerózní kolitidu. Proto je někdy vhodné vyšetření chirurgem.
Důležitá je hydratace a klid na lůžku
Kampylobakterióza se diagnostikuje kultivací výtěru z konečníku. Léčba je, podobně jako v případě jiných střevních infekcí, podpůrná a symptomatická. Indikována je protiprůjmová dieta, dostatečný pitný režim a klid na lůžku.
Při horečkách lze podávat běžně dostupná antipyretika, při prudkých bolestech břicha a po vyloučení náhlé příhody břišní, je možné podávat spasmolytika. Vhodné je dále užívání probiotik a černého uhlí či smecty. Antibiotika se podávají výjimečně.
- Témata
- Infekce
- Trávicí potíže