Jak vyléčit angínu: antibiotika se užívají v případě bakteriální infekce

18. 12. 2025

Angína patří mezi nejčastější zánětlivá onemocnění horních cest dýchacích a v ordinacích praktických lékařů se s ní setkáváme po celý rok. Přestože se často považuje za běžnou nemoc, její léčba má jasná pravidla, která je důležité dodržovat. Správný postup snižuje riziko vážných komplikací, které mohou vzniknout při podcenění onemocnění.

Pod pojmem angína si většina lidí představí silnou bolest v krku a horečku, realita je ale o něco složitější. Ne každá bolest v krku znamená skutečnou angínu a ne každá angína vyžaduje antibiotika. Je potřeba rozlišovat mezi virovou a bakteriální infekcí (především streptokokovou).

Jak poznat, že jde o angínu?

Typická angína má obvykle poměrně rychlý nástup. Nejprve se objeví silná bolest v krku, která se zhoršuje při polykání, následuje celková únava a zvýšená teplota nebo horečka. Na rozdíl od běžného nachlazení pacient většinou nemá rýmu ani kašel nebo chrapot, což je důležitý rozdíl, kterého si lékaři při vyšetření všímají.

Při pohledu do krku mohou být patrné zvětšené a zarudlé krční mandle, někdy s bělavými nebo nažloutlými povlaky. Tyto povlaky nejsou však vždy přítomné, jejich absence proto angínu nevylučuje. Častým doprovodným příznakem je také bolestivost uzlin na krku, zejména pod dolní čelistí.

Pro laika je obtížné spolehlivě rozeznat bakteriální angínu od virového zánětu hltanu. Lékaři proto využívají kombinaci klinického vyšetření a rychlých testů ze stěru z krku. Tyto testy pomáhají potvrdit, nebo vyloučit přítomnost streptokoků, což je zásadní informace pro rozhodnutí o další léčbě.

Zvláštní pozornost je nutné věnovat dětem a dospívajícím. U této skupiny může neléčená streptokoková angína vést k pozdním komplikacím, které se projeví až týdny po odeznění akutních příznaků.

Kdy se angína léčí antibiotiky?

Antibiotika jsou určena výhradně k léčbě bakteriální angíny a jejich nasazení má jasný medicínský důvod. V případě prokázané streptokokové infekce nejen zmírňují příznaky a zkracují dobu nemoci, ale především chrání pacienta před vážnými následky, které by se mohly objevit bez adekvátní léčby.

Nejčastěji používanými antibiotiky jsou přípravky ze skupiny penicilinů, které jsou proti streptokokům dlouhodobě účinné. Lékař volí dávkování podle věku, hmotnosti a celkového zdravotního stavu pacienta. Obvyklá délka léčby je stanovena tak, aby došlo k úplnému odstranění bakterie z organismu.

U pacientů s prokázanou alergií na penicilin je nutné předepsat alternativní antibiotikum. Lékař přitom zohledňuje typ alergické reakce i další zdravotní okolnosti. Velkým problémem pak bývá předčasné ukončení antibiotické léčby. Jakmile se pacient začne cítit lépe, může nabýt dojmu, že léky už nejsou potřeba. Tento postup je však chybný, protože bakterie nemusí být zcela zlikvidovány a onemocnění se může vrátit nebo přejít do komplikovanější formy.

Úleva od příznaků

Vedle případné antibiotické léčby hraje důležitou roli také správná domácí péče. Klidový režim umožňuje tělu soustředit energii na boj s infekcí a urychluje rekonvalescenci. Přetěžování organismu, například návrat do práce nebo školy příliš brzy, může naopak průběh nemoci prodloužit.

Bolest v krku a horečku lze zmírnit běžně dostupnými léky proti bolesti a teplotě. Tyto přípravky sice nemoc neléčí, ale výrazně zlepšují komfort pacienta a umožňují mu lépe pít a jíst.  Kromě toho je zásadní součástí léčby také dostatečný příjem tekutin, jelikož dehydratace může zhoršit celkový stav a prodloužit dobu hojení. Vhodné jsou vlažné nápoje, čaje nebo vývary, které nedráždí zanícenou sliznici.

Co se týká stravy, ta by měla být přizpůsobena bolestivému polykání. Měkká, nedráždivá jídla jsou šetrnější ke krku a pomáhají udržet dostatečný příjem živin. Ostrá, velmi horká nebo kořeněná jídla mohou naopak zánět zhoršovat a je proto lepší se jim raději vyhnout.

Jak předejít komplikacím?

Pokud se u pacienta dostaví vysoká horečka, nesnesitelná bolest v krku nebo pokud se jeho stav nelepší ani po několika dnech domácí léčby, je namístě vyhledat lékaře. Zvýšenou opatrnost je přitom třeba mít u malých dětí, starších osob a lidí s oslabenou imunitou, u nichž může mít angína závažnější průběh.

Okamžitou pomoc je nutné vyhledat při potížích s dýcháním, výrazném jednostranném zhoršení bolesti nebo neschopnosti otevřít ústa. Tyto příznaky mohou signalizovat vznik komplikací, které vyžadují rychlé odborné řešení.

Nicméně správně léčená angína má ve většině případů příznivý průběh a pacient se plně zotaví bez dlouhodobých následků. Prevence rozvoje onemocnění a jeho šíření pak spočívá především v dodržování hygienických opatřeních, jako je pravidelné mytí rukou, omezení blízkého kontaktu s nemocnými a nepůjčování osobních věcí.

Nejnovější články


Čtěte také