Břišní kýla fotografie: jejím nejvýraznějším rysem je bulka pod kůží

Včera

Jde o abnormální otvor v břišní stěně, skrze nějž do podkoží pronikají tkáně a vnitřní orgány. Vyznačuje se měkkou bulkou, přičemž někdy může pacient pociťovat i mírnou bolest a nepohodlí. Pravděpodobnost vzniku kýly přitom roste se zvyšujícím se věkem a opotřebením svalstva.

Naše série článků „Fotografie nemocí“ pomáhá rozpoznat různé zdravotní problémy podle jejich vzhledu. Díky obrázkům a fotografiím si dozajista můžete lépe představit klasické projevy nemoci. Pokud máte jakékoli podezření, doporučujeme konzultaci s lékařem.

Břišní kýla se utváří v oslabeném místě břišní stěny, skrze niž dochází vlivem tlaku k protlačení kýlního vaku. Ten sestává nejčastěji ze střevní kličky či nitrobřišního tuku. Od jejího umístění se odvozuje, o jaký typ kýly se jedná. Rozeznáváme kýlu tříselnou (vnitřní strana třísel), pupeční, brániční či stehenní (vnější strana třísel). Může jít však také o případ kýly vzniklé v jizvě po předchozí operaci (incizní kýla). Postupně si uvedené typy ve stručnosti představíme.

Ze jmenovaných typů se u dětí nejčastěji objevuje pupeční kýla, valnou většinu případů ovšem obecně tvoří kýla tříselná. Ke vzniku kýly vede nadměrná námaha zatěžující břišní svaly (zvedání těžkých břemen), chronický kašel, zácpa, nadměrná hmotnost, ochabnutí břišní stěny, onemocnění prostaty, ale třeba i hnisající jizva po chirurgickém zákroku.

Pupeční kýla

Obvykle jde o vrozený problém, nicméně zároveň se může rozvinout v důsledku těhotenství, obezity nebo ascitu. Častěji se nalézá u novorozenců, především u těch předčasně narozených. Stává se tak při nesprávném uzavření otvoru v břiše, kudy předtím vedla pupeční šňůra. Leckdy dochází k tomu, že se u dětí kýla do jejich 5 let zacelí sama. Co se týče pohlaví, spíše se vyskytuje u žen. S postupem času se pupeční kýla může zvětšovat.

Pupeční kýla u novorozence

Zdroj obrázku: Commons.wikimedia.org / Infografika: eDoktoři.cz

Tříselná kýla

Vyznačuje se bulkou v místech, kde se setkává tříslo se stehnem. Může ovšem postihnout i oblast šourku. Pokud ležíte, můžete nabýt dojmu, že se vytratila, ale opět ji můžete zřetelně spatřit při stání, námaze nebo během kašlání. Pro dotyčného obvykle nepředstavuje zdravotní riziko.

Stehenní kýla

Tento typ kýly se příliš nevyskytuje, a když už se tak stane, často se zaměňuje za tříselnou kýlu. Náchylnější jsou k ní starší ženy. Dochází při ní k vychlípení střev či tkáně do femorálního kanálu. Bulka bývá patrná poblíž tříselného záhybu, případně přímo v horní části stehna. Stehenní kýla se v porovnání s tříselnou častěji řeší chirurgickým zákrokem.

Tříselná kýla

Zdroj obrázku: Shutterstock.com / Infografika: eDoktoři.cz

Brániční (hiátová) kýla

S hiátovou kýlou se potýkají hlavně těhotné ženy a osoby starší 50 let. Může se ovšem nalézat i u kojenců vinou nesprávného vývinu bránice. Oproti ostatním typům kýly nemá vliv na břišní stěnu, nýbrž bránici. Nelze ji sice identifikovat na základě viditelné bulky, ale poukazovat na ni může bolest na hrudi, pálení žáhy či kyselá chuť v ústech.

Incizní kýla

Incizní kýla vzniká po operaci, která mohla způsobit oslabení svalů břišních stěn a učinit je náchylnější k natržení. Přes vzniklý otvor následně může proniknout tkáň. Větší pravděpodobnost výskytu incizní kýly přitom hrozí u akutních zákroků a otevřených operací, dále pakliže se do rány dostane infekce nebo pokud pacient začne příliš brzy po operaci cvičit. Tento typ kýly zpravidla dosahuje větší velikosti a doprovází ji bolest.

Incizní kýla - fotografie

Zdroj obrázku: Shutterstock.com / Infografika: eDoktoři.cz

Příznaky kýly se obvykle redukují pouze na bulku

Na úvod je třeba říci, že jisté typy kýl se neprojevují žádnými charakteristickými příznaky a současně se projevy břišní kýly mohou mírně lišit podle toho, o jaký typ kýly se jedná. Kupříkladu hiátová kýla bývá tak hluboko, že navenek není patrná. Nejčastěji lze přitom kýlu detekovat ve střední čáře břicha.

Zajímá-li vás, jak vypadá břišní kýla, jejím nejnápadnějším znakem je bulka, kterou můžete spatřit zejména při určitých činnostech a v jistých polohách, například při námaze, smíchu, zvedání těžkých předmětů nebo kašlání. Během ležení se ale může opět vrátit na své místo a můžete tak nabýt dojmu, že zmizela. Setkat se s ní lze běžně v oblasti břicha nebo horní části vnitřní strany stehen.

Mezi další příznaky břišní kýly patří tupá či ostrá bolest, pálení a tlak, eventuálně pocit plnosti. U miminka si lze kýly všimnout v momentě, když se vyprazdňuje nebo pláče. Při hiátové kýle se konkrétně dostavuje pálení žáhy či zažívací potíže, u stehenní kýly pak nevysvětlitelná bolest v tříslech. V případě mužů je někdy možné při tříselné kýle zpozorovat otok šourku.

Břišní kýla fotografie

Zdroj obrázku: Shutterstock.com / Infografika: eDoktoři.cz

Problém může nastat, jestliže bulku nejste schopní zatlačit zpět. To může být známkou uvíznutí obsahu kýly v otvoru. To může vést ke strangulaci (uskřinutí kýly), potenciálně život ohrožující komplikaci, kdy může dojít k přerušení přívodu krve do kýly a ucpání střev. Tento stav je možné odhalit podle určitých projevů, se kterými se pojí, jako je zhoršení bolesti, nevolnost či zvracení, změna barvy nad bulkou (zarudnutí, zfialovění pokožky), citlivost bulky nebo snížená funkce střev (zácpa).

Operace kýly představuje jediný způsob, jak kýlu trvale opravit

Většinou se musí řešit břišní kýla pomocí operace. Chirurgický zákrok ovšem nemusí být proveden hned, záleží na řadě faktorů, včetně zdravotního stavu pacienta, velikosti, typu a umístění kýly. Jestliže jde pouze o malou kýlu bez obtěžujících příznaků, může se nejdříve lékař rozhodnout pouze pro její sledování a k zákroku přistoupit jen v případě potřeby. Kromě pupeční kýly u kojenců ale nelze spoléhat na to, že kýla sama od sebe ustoupí. Naopak postupem času mívá tendenci se zvětšovat a zvyšuje se riziko komplikací.

Břišní kýla operace - fotografie

Zdroj obrázku: Shutterstock.com / Infografika: eDoktoři.cz

Operace břišní kýly se řadí k běžným menším zákrokům. Spočívá v zatlačení vyhřezlé tkáně zpět na své původní místo a zpevnění bariéry, skrze niž pronikla, a to pomocí stehů či syntetické síťky. Za tímto účelem lze kromě otevřené operace využít i minimálně invazivních metod, jakou je například laparoskopie. K podpoře hojení poté pacient obvykle nosí kýlní pás.

Nejnovější články


Čtěte také