Akutní laryngitida se typicky projevuje štěkavým kašlem. Často vzniká z plného zdraví

Akutní laryngitida je onemocnění virového původu, které mohou způsobit například adenoviry, RSV nebo viry parainfluenzy. Tyto patogeny infikují část hrtanu těsně pod hlasivkami a způsobují jeho otok. To ztěžuje dýchání.

První symptomy se objevují v noci

Toto onemocnění je nejčastější u dětí od 6 měsíců do 3 let od listopadu do dubna. Je nutné ho odlišit od obávané akutní epiglotitidy, která je naopak bakteriálního původu (nejčastěji Haemophilus influenzae). Akutní laryngitida je ale daleko častější, a to i díky plošnému očkování kojenců proti hemofilovým nákazám skupiny b (je součástí hexavakcíny).

Akutní laryngitida začíná z plného zdraví nebo navazuje na katar horních cest dýchacích. Příznaky často začínají v noci. Tím nejtypičtějším je štěkavý kašel. Doprovází jej také tzv. inspirační stridor, což je zvukový fenomén způsobený průchodem vzduchu zúženým hrtanem. Mezi další symptomy patří:

• inspirační dušnost,
• neklid,
• zvýšená teplota či horečka (méně často),
• chrapot.

V horším případě dítě usilovně dýchá, zatahuje jugulum (přední část krku nad hrudní kostí), je agitované a dokonce cyanotické, tedy má modravé zbarvení kůže a sliznic kvůli nedostatečné oxygenaci. K vyhodnocení závažnosti stavu se používá tzv. Downsovo skóre, kde se hodnotí poslech plic, stridor, dechová námaha, kašel a zbarvení kůže.

Zásah lékaře je nezbytný

První pomocí je inhalace studeného vzduchu. Vždy je však žádoucí navštívit lékaře. V nemocniční péči se podávají kortikoidy, případně se inhaluje směs s adrenalinem. Obě léčiva zmírňují otok hrtanu. Při horším průběhu může být nutná i hospitalizace. 

Jak už bylo naznačeno, někdy se akutní laryngitida zaměňuje za akutní epiglotitidu, což je nemoc, která se vyskytuje obvykle u dětí ve věku od 1 roku do 6 let. V tomto případě je ale dítě až děsivě klidné a bojí se pohnout či polykat. Častější jsou také vysoké horečky.