Zánět žil obrázky: jak nemoc vypadá a jaká jsou s ní spojená rizika?

Naše série článků „Fotografie nemocí“ pomáhá rozpoznat různé zdravotní problémy podle jejich vzhledu. Díky obrázkům a fotografiím si dozajista můžete lépe představit klasické projevy nemoci. Pokud máte jakékoli podezření, doporučujeme konzultaci s lékařem.

Jak vypadá zánět žil?

Zánět žil (odborně flebitida) se obvykle projevuje jako bolestivé, zarudlé a zduřelé místo podél průběhu žíly. Kůže v postižené oblasti může být na dotek teplejší a citlivá. Tyto změny jsou způsobeny zánětlivou reakcí těla na podráždění nebo poškození cévní stěny.

Kromě lokálních příznaků se může objevit také celková únava, mírně zvýšená teplota nebo pocit těžkých nohou. U některých pacientů jsou příznaky nenápadné a zaměnitelné s jinými potížemi, jako jsou například namožené svaly nebo křeče. Proto je dobré všímat si nejen bolesti, ale i vzhledu kůže a žil.

Ve vážnějších případech, kdy se v problematické žíle začne tvořit krevní sraženina, mohou být příznaky ještě intenzivnější. Takové situace jsou nebezpečné především proto, že sraženina se může uvolnit a putovat například do plic. To už je stav, který vyžaduje okamžitou lékařskou pomoc.

Zdroj: Shutterstock.com / Infografika: eDoktoři.cz

Zánět žil v lýtku

Zánět žil se velmi často objevuje právě v oblasti lýtka, protože dolní končetiny jsou zatěžovány nejvíce a krev zde musí překonávat gravitaci. Typickým příznakem je bolest při chůzi nebo při stání, která se může zhoršovat večer nebo po dlouhém sezení. Lýtko může být citlivé na dotek a mohou se objevit i drobné otoky, které zhoršují pohyblivost.

Kůže v postižené oblasti může také zčervenat nebo získat lehce namodralý či nahnědlý odstín. Žíla samotná bývá patrnější než obvykle. U některých lidí se potíže projeví nenápadně, například jen jako tupá bolest nebo pocit vnitřního tlaku.

Mezi ohrožené skupiny, které jsou náchylnější k rozvoji zánětu žil v lýtku, patří zejména lidé se sedavým zaměstnáním, křečovými žilami, těhotné ženy, jedinci po operacích nebo lidé, kteří často cestují autem, letadlem či jiným dopravním prostředkem, kde tráví dlouhý čas vsedě.

Zdroj: Shutterstock.com / Infografika: eDoktoři.cz

Neléčený zánět žil

Pokud se zánět žil ponechá bez léčby, může postupně přejít do závažnější fáze. Jak už bylo výše zmíněno, v místě zánětu se můžou vytvořit krevní sraženiny (tromboflebitida), které mohou uzavřít průtok krve a způsobit hlubokou žilní trombózu. Ta je nebezpečná především kvůli riziku plicní embolie, kdy se část sraženiny uvolní a ucpe cévy v plicích.

Neléčený zánět žil může také vést k dlouhodobým problémům s cirkulací krve v dolních končetinách. Může se objevit například chronická bolest, únava nohou a zvýšené riziko vzniku bércových vředů. Tyto komplikace se pak léčí složitě a vyžadují dlouhodobou péči.

Zdroj: Shutterstock.com / Infografika: eDoktoři.cz

Jak se léčí zánět žil?

Léčba tohoto onemocnění pak závisí na závažnosti zánětu. U lehkých forem se doporučuje zvýšit pohyb, zvedat nohy do výšky a používat chladivé nebo protizánětlivé gely. Velmi důležitou součástí léčby je kompresní terapie, která zahrnuje nošení speciálních punčoch, jež podporují průtok krve a snižují tlak v žilách.

V případě silnější bolesti lékař často doporučí léky proti zánětu, případně léky zabraňující srážení krve. Pokud je přítomna krevní sraženina, léčba bývá intenzivnější a je důležité ji zahájit včas. V některých případech se provádí také laserové ošetření nebo sklerotizace. Tyto postupy pomáhají odstranit nefunkční či rozšířené žíly a tím předejít opakovaným zánětům.

Zdroj: Shutterstock.com / Infografika: eDoktoři.cz

Prevence zánětu žil při sedavé práci

Sedavé zaměstnání představuje pro žíly velkou zátěž, jelikož krev má v dolních končetinách tendenci se hromadit. Pokud člověk sedí dlouhodobě v jedné poloze, zpomaluje se návrat krve směrem k srdci a to může zvyšovat riziko zánětu žil či vzniku krevních sraženin. Proto je potřeba zařazovat do pracovního dne pravidelné pauzy na protažení, i kdyby měly trvat jen několik minut.

Velmi účinné je například každou hodinu vstát a krátce se projít nebo alespoň na místě zakroužit kotníky a protáhnout lýtka. Pokud je to možné, doporučuje se alespoň část času pracovat vestoje, například u výškově nastavitelného stolu. To pomáhá udržet přirozený průtok krve a snižuje tlak v žilách.

Pro lidi se zvýšeným rizikem rozvoje uvedených potíží může být vhodné nošení kompresních podkolenek. Ty podporují žilní systém v návratu krve ke srdci a pomáhají předcházet tvorbě otoků. A v neposlední řadě hraje důležitou roli také dostatečný pitný režim.

Cviky na podporu krevního oběhu

Existuje mnoho jednoduchých cviků, které lze provádět během dne, třeba i v kanceláři nebo doma. Jedním z nejúčinnějších je tzv. pumpování chodidly. Jde o střídavé protahování a pokrčování špiček a pat, které aktivuje lýtkové svaly.

Dalším užitečným cvikem je kroužení kotníky nebo střídavé zvedání kolen k hrudníku vsedě. Tyto cviky udržují žilní návrat aktivní a lze je provádět nenápadně i u pracovního stolu. Ideální je zařazovat je pravidelně alespoň několikrát denně.

Pokud máte prostor, můžete k nim zařadit krátké protažení nohou, dřepy nebo výpony na špičky. I 5minutové cvičení denně může mít významný efekt, pokud se provádí soustavně. Pro celkové zlepšení krevního oběhu je skvělá také chůze, lehké běhání, jízda na kole nebo plavání. Tyto aktivity posilují žilní stěny a přispívají k lepší elasticitě cév.