Příznaky trombózy se projevují zejména v dolních končetinách. Typická je bolest a otok

Trombóza se dělí na žilní a arteriální

Trombóza označuje stav, kdy v srdečně-cévním systému vznikají krevní sraženiny neboli tromby. Ty se mohou vyskytnout v kterékoli jeho části, tedy v žilách, tepnách, srdečních dutinách a kapilárách. Zablokování průtoku krve krevní sraženinou přitom může vést k odumření dané tkáně. 

Rozlišují se dva její typy, a to žilní a arteriální trombóza. V prvním případě krevní sraženina zabrání průchodu krve v žíle, ve druhém ucpe tepnu. V rámci žilní trombózy se lze dále setkat s termíny povrchová žilní trombóza (PŽT) a hluboká žilní trombóza (HŽT). 

Jak z názvu vyplývá, povrchová žilní trombóza postihuje povrchové žíly, zato při hluboké žilní trombóze jsou zasaženy hluboké žíly, nejčastější je hluboká žilní trombóza v dolní končetině. Hluboká žilní trombóza budí obavy zejména z toho důvodu, že krevní sraženiny se mohou uvolnit, putovat krevním řečištěm a následně zahradit průtok krve například v plicích nebo mozku a způsobit plicní embolii či mrtvici.

Povrchová žilní trombóza se projevuje zarudnutím a otokem

Příznaky trombózy se mohou člověk od člověka mírně lišit, odvíjí se od velikosti krevní sraženiny a jejího umístění. Typickou lokalitou jsou především dolní končetiny. Trombózu lze však zaměnit za jiné zdravotní potíže. 

Při povrchové žilní trombóze se kolem sraženiny objevuje zarudnutí či teplý otok, který bývá bolestivý. Taková žíla se zdá na pohmat ztluštělá. Mimoto může povrchovou žilní trombózu provázet horečka.

Příznaky hluboké žilní trombózy se vyznačují bolestí 

Zpravidla se projevuje hluboká žilní trombóza příznaky objevujícími se zejména v dolních končetinách. Příznaky trombózy v noze zahrnují nevysvětlitelnou pulzující bolest v chodidle, bérci či kotníku a otok chodidla, kotníku či celé končetiny, který má tendenci se vyskytovat pouze na jedné straně. 

Zpočátku je pro trombózu charakteristický pocit tíhy a napětí v postižené dolní končetině. Někdy si lze všimnout též změny barvy kůže, může dojít k zčervenání, zblednutí či zmodrání kůže.

Trombóza v lýtku je pak identifikovatelná hlavně podle bolesti, ta se často vyskytuje rovněž na vnitřní straně stehna a dostavuje se především při chůzi nebo vstávání. Bolest v lýtku bývá mnohdy vnímána jako křeč, přičemž mezi další příznaky trombózy v lýtku patří ztvrdnutí dané části.

Trombózu v horní končetině nemusí provázet žádné projevy

Pokud se krevní sraženina ocitla v horní končetině, nemusí dotyčný pociťovat žádné symptomy. Nicméně jestliže se objevují, obvykle se jedná o otok paže, slabost v dané ruce, změnu barvy pokožky (tmavší odstíny) nebo bolest krku či ramene. Bolest ale může též vystřelovat z paže do předloktí a zároveň na trombózu může poukazovat bolest na hrudi. 

Co se týče příznaků trombózy v těhotenství, pomoci při určení diagnózy může, že v 85 % případů je tento stav u těhotných žen lokalizován v levé noze.  Trombóza se u gravidních žen jinak hůře diagnostikuje, jelikož určité symptomy jsou v těhotenství běžně přítomné. Na mysli máme otok a bolest končetin.

Hlavním příznakem plicní embolie je bolest na hrudi a dušnost

Příznaky plicní embolie pojímají ostrou bolest na hrudi a v okolních částech těla, například v rameni, zádech, krku, čelisti nebo paži. Zároveň je možné bolest zpozorovat při nádechu. Respirační potíže se přitom mohou objevovat jak během nějaké fyzické aktivity, tak ale i v klidu.

Bolest na hrudi a respirační potíže jsou ovšem příznačné rovněž pro infarkt myokardu, který vzniká ucpáním některé z věnčitých tepen trombem. Přidruženými symptomy jsou závratě a pocit na omdlení. U žen se k tomu v hojné míře připojují ještě další projevy.  

Jednou ze závažných komplikací trombózy je mrtvice

Trombóza může zasáhnout také mozek či krk a způsobit tranzitorní ischemickou ataku nebo mrtvici. V takovém případě se kromě výše řečeného lze u postiženého setkat s nezřetelnou či zkomolenou řečí, slabostí či nesnázemi s ovládáním svého těla, zvláště jedné jeho strany. Dotyčný se může chovat zmateně či rozrušeně, avšak může vykazovat i jiné známky neobvyklého chování. 

Za hlavní příznak trombózy nitrolebních žil a splavů se pak pokládá bolest hlavy, jež se zintenzivňuje při kýchání, kašli nebo předklonu. Mimoto se dostavuje nevolnost a zvracení, případně epileptický záchvat (zhruba u 40 % pacientů). 

V rámci léčby se uplatňují antikoagulancia

Léčba arteriální či hluboké žilní trombózy se odvíjí od místa výskytu a míry poškození cévy.  Například při povrchové žilní trombóze postačí jen léky, setrvání v klidovém režimu a přikládání studených nebo teplých obkladů.

Obecně léčba trombózy spočívá v užívání léků na ředění krve (antikoagulancia či protidestičkové léky) nebo může být do postižené cévy zaveden katétr za účelem ji rozšířit. Zavést lze také stent, který zabraňuje uzavření cévy, ale naopak ji udržuje přístupnou. Při závažných komplikacích (mrtvice či infarkt) se pak uplatňuje trombolytická terapie, při níž se pacientům podávají léky rozpouštějící krevní sraženiny.