Rakovina krku postihuje především kuřáky. Důležité je ji včas odhalit

Rakovina krku je závažné onemocnění, které postihuje různé jeho části, a to hrtan, hltan, mandle či jazyk. Zahrnuje maligní nádory, jež vznikají v buňkách sliznice krku. Většinou jde o dlaždicové karcinomy, které se tvoří v dlaždicových buňkách pokrývajících sliznice již zmíněných částí hrdla. Rakovina krku je podskupinou nádorů hlavy a krku, přičemž ji samotnou je možné rozčlenit do několika typů podle toho, kde přesně v hrdle nádor vzniká. Nejčastěji přitom bývá zasažena oblast hrtanu.

Rizikové faktory vzniku rakoviny krku

Rizikové faktory přispívající k rozvoji tohoto onemocnění zahrnují kouření, nadměrné pití alkoholu, infekci lidským papilomavirem (HPV), špatnou ústní hygienu, genetickou predispozici nebo vystavení se toxickým látkám, například azbestu či prachu ze dřeva. Nejvýznamnější rizikový faktor rakoviny krku přitom představuje kouření. Tabák totiž obsahuje řadu škodlivých chemikálií, které mohou poškozovat buňky v hrdle, což zvyšuje pravděpodobnost výskytu mutací vedoucích k nádorovému růstu. Kouření cigaret, doutníků, vodních dýmek, ale i žvýkání tabáku se tak významnou měrou podílí na rozvoji této nemoci.

Dále rakovinu krku může přivodit dlouhodobé a nadměrné pití alkoholu, a to zejména v kombinaci s kouřením. Za rakovinou hltanu a mandlí pak často stojí infekce lidským papilomavirem. Ta totiž může vyvolat genetické změny v buňkách hrdla, následkem čehož může dojít k jejich nekontrolovatelnému růstu a tvorbě nádorů. Co se týče špatné ústní hygieny, řadí se mezi rizikové faktory proto, jelikož může být spouštěčem chronických infekcí a zánětů v ústech a krku, čímž oslabuje ochrannou bariéru sliznic.

Podle čeho lze rakovinu krku poznat?

Rakovina krku se zpočátku nepojí s nějakými výraznými projevy a příznaky je tak možné zaměnit za běžně se vyskytující onemocnění, jako je nachlazení nebo angína. Pakliže však neodeznívají, je zapotřebí jim věnovat pozornost, jelikož se za nimi může skrývat závažnější problém. Mezi hlavní projevy rakoviny krku se řadí:

• Dlouhotrvající bolest v krku: četně se objevujícím příznakem je bolest, která neustupuje ani po dobrání běžných léků proti bolesti nebo předepsaných antibiotik. Vyznačuje se dále tím, že při polykání nebo během mluvení mívá tendenci se zhoršovat.
• Chrapot nebo změny hlasu: za neustávajícím chrapotem či změnami hlasu může stát rakovina hrtanu. Tyto příznaky vyvolává to, jak nádorové buňky dráždí či poškozují hlasivky.
• Dysfagie (potíže s polykáním): dotyční mají pocit, jako by jim v krku „něcoׅ“ překáželo. Domnělou přítomnost cizího tělesa připodobňují k tzv. knedlíku v krku. To může souviset s růstem nádoru, který omezuje normální funkci polykání. Někdy se polykání pojí též s bolestí či nepříjemným tlakem v oblasti hrdla.
• Bolest v uších: tuto bolest mají na svědomí nádorové buňky dráždící dané nervy, a tedy nesouvisí s infekcí ucha. Většinou je trvalá a objevuje se pouze na jedné straně.
• Přetrvávající kašel: jde o chronický kašel, jenž může být v některých případech doprovázen příměsí krve (hemoptýza).
• Zduření lymfatických uzlin na krku: zvětšené či bolestivé lymfatické uzliny na krku, jež se nevracejí do své původní velikosti ani po několika týdnech, mohou být znakem toho, že se rakovina šíří do okolních tkání a lymfatických uzlin.
• Potíže s dýcháním: v pokročilejších stádiích onemocnění může nádor tlačit na dýchací cesty, což se projevuje respiračními potížemi. Lidé mohou nabývat dojmu, jako by se jim nedostávalo vzduchu.
• Krvácení: pokud ve slinách, při kašli nebo v nosním sekretu zaznamenáte krev, značí zpravidla pokročilejší stadium rakoviny. Krvácení přitom nastává v důsledku toho, jak nádor poškozuje okolní cévy a tkáně.

_{Zdroj: Redakce eDoktoři.cz}

Jaké vyšetření v rámci diagnostiky je nutné podstoupit?

Diagnostika rakoviny krku začíná podrobnou anamnézou a fyzickým vyšetřením, při němž se sledují příznaky, jako je přetrvávající chrapot, bolest v krku nebo zvětšené uzliny. Pokud existuje podezření na nádor, následuje endoskopie, kdy je do krku zavedena tenká trubice s kamerou pro přímé vyšetření tkání. Dalším krokem bývá biopsie, při níž se odebírá vzorek podezřelé tkáně pro laboratorní analýzu, jejímž účelem je potvrzení přítomnosti rakovinných buněk. Zobrazovací metody, jako například CT, magnetická rezonance nebo PET sken, mohou být využity k zobrazení rozsahu a umístění nádoru. 

Možnosti léčby

Léčba rakoviny krku se odvíjí od typu nádoru, jeho umístění a stadiu onemocnění, stejně jako na celkovém zdravotním stavu pacienta. Jednu z nejčastějších metod léčby představuje chirurgická léčba, jež se uplatňuje především tehdy, když je nádor lokalizovaný a ještě se nerozšířil do okolních tkání. Cílem chirurgického zákroku je odstranit nádor společně s co největším množstvím postižené tkáně. V některých případech může být přitom nutné částečně, nebo úplně odstranit hrtan (laryngektomie) či hltan. 

Po chirurgickém zákroku se může po pacientovi vyžadovat, aby podstoupil rehabilitaci, zvláště pokud došlo k odstranění hlasivek nebo poškození polykacích svalů, jež mohou mít vliv na řeč a příjem potravy. Rehabilitace většinou zahrnuje logopedii, fyzioterapii nebo psychosociální podporu pro snadnější návrat do běžného života.

Další běžnou metodou je radioterapie, která využívá vysokoenergetické záření ke zničení rakovinných buněk. Radioterapie může tvořit hlavní formu léčby v případě, že operace není možná. Kromě toho ale může následovat i po operaci a sloužit k zlikvidování zbývajících nádorových buněk. Obvykle se provádí v několika cyklech a pojí se s určitými vedlejšími účinky, jako je otok, podráždění kůže v dané oblasti, změna hlasu a problémy s polykáním. 

Radioterapie se někdy kombinuje s chemoterapií, z čehož vyplývá název chemoradiace. Tato kombinace zvyšuje účinnost léčby, protože obě metody působí na rakovinné buňky z různých stran. Moderní formy radioterapie, jako je intenzitně modulovaná radioterapie (IMRT), pak umožňují velmi přesné zacílení na nádor, čímž se minimalizuje poškození okolní zdravé tkáně.

Chemoterapie se obvykle používá v pokročilejších stadiích rakoviny krku, a to buď samostatně, nebo v kombinaci s jinými léčebnými metodami. Při chemoterapii jsou pacientům podávány léky (cytostatika), které ničí rychle se dělící rakovinné buňky. Léčba probíhá v cyklech a může způsobit různé vedlejší účinky, protože chemoterapeutika mohou poškodit též zdravé buňky. Mezi nejčastější nežádoucí účinky patří únava, nevolnost, vypadávání vlasů a oslabení imunitního systému.

V posledních letech se stále více uplatňuje biologická léčba (imunoterapie), která pomáhá tělu rozpoznat a zničit rakovinné buňky pomocí vlastního imunitního systému. Pokud jde o prognózu onemocnění, liší se v závislosti na stadiu rakoviny a její lokalizaci. Včasné odhalení rakoviny krku přitom značně zvyšuje šance na úspěšnou léčbu.