Za rozvojem rakoviny jazyka často stojí kouření. Prognóza nemoci závisí na rychlosti jejího odhalení

Jedním z typů rakoviny dutiny ústní, která spadá do širší kategorie nádorů hlavy a krku, je rakovina jazyka. Nejčastěji vzniká na povrchu tohoto orgánu v podobě maligního nádoru. Bývá agresivní a má tendenci rychle metastazovat. Tento druh rakoviny je charakterizován rychlým růstem buněk, které se mohou šířit do dalších částí ústní dutiny nebo do lymfatických uzlin.
Všímejte si přetrvávajících boláků na jazyku
Rakovina jazyka, podobně jako jiné typy rakoviny, nemá jednu specifickou příčinu, ale za jejím rozvojem stojí kombinace různých rizikových faktorů. Mezi ty hlavní patří zejména kouření a nadměrná konzumace alkoholu. Tabák obsahuje karcinogenní látky, které poškozují buňky ústní dutiny a vedou k jejich abnormálnímu růstu.
Riziko se navíc zvyšuje zejména u osob, které kouří dlouhodobě a do toho i konzumují alkohol, protože kombinace těchto dvou faktorů má kumulativní efekt. Dalším rizikovým faktorem je pak lidský papilomavirus (HPV), jenž je často spojován s rozvojem nádorů v oblasti hlavy a krku, a to právě včetně jazyka.
Přispět k rozvoji této choroby však mohou rovněž genetické predispozice. Dědičné faktory, mutace v DNA a snížená schopnost organismu opravovat poškozené buňky jsou někdy odpovědné za vzniklé problémy. Kromě toho pravděpodobnost výskytu tohoto typu rakovinu může zvýšit i nedostatečná ústní hygiena.
Rakovina jazyka je zákeřné onemocnění, které se v počátečních stádiích může projevovat velmi nenápadně, což bohužel často vede k opožděné diagnóze. Mezi prvotní symptomy, které bychom neměli přehlížet, patří vředy nebo boláky na jazyku, které se dlouhodobě nehojí, mohou krvácet a bývají bolestivé.
Dalším příznakem, který může na nemoc upozornit, je bolest při polykání nebo trvalý pocit diskomfortu v dutině ústní. Často se může objevit i omezená pohyblivost jazyka, což pacienti pociťují jako nepříjemné omezení při jídle nebo mluvení.
V prvotních stádiích onemocnění se mohou objevit změny ve vzhledu jazyka, jako jsou červené nebo bílé skvrny, které samy o sobě nebývají bolestivé, ale mohou být známkou přítomnosti prekancerózních buněk.
MUDr. Daniel Petr dodává:
„Jedná se o takzvané leukoplakie, tedy okrsky sliznice zbarvené doběla či dočervena. Je to způsobeno nadměrným rohovatěním sliznic. Leukoplakii je potřeba léčit, neboť se může zvrhnout v rakovinné bujení.“
V pozdější fázi může docházet k otokům, které mohou zasahovat i do okolních tkání v dutině ústní nebo do oblasti krku. Pokud se rakovina rozšíří do lymfatických uzlin, pacient může pociťovat otoky v oblasti krku nebo pod čelistí. Tyto zvětšené uzliny bývají často tvrdé a na dotek bolestivé. S postupem onemocnění se někdy objevují další systémové příznaky, jako je únava, ztráta hmotnosti a zhoršená schopnost jíst nebo mluvit.
Zhoubný nádor odhalí biopsie
Diagnóza rakoviny jazyka začíná fyzikálním vyšetřením, při kterém lékař zkoumá ústní dutinu a hledá abnormální změny na jazyku nebo v blízkých tkáních. Pokud se objeví podezření na nádor, následuje biopsie, při které se odebere vzorek tkáně pro laboratorní vyšetření. Tento postup je nezbytný k potvrzení diagnózy a ke stanovení, zda jde o maligní nebo benigní nádor.
Kromě biopsie se používají i zobrazovací techniky, jako je magnetická rezonance (MRI), počítačová tomografie (CT) nebo ultrazvuk, aby se zjistilo, zda se nádor nerozšířil do jiných částí těla. Mimo to se zpravidla provádí i vyšetření lymfatických uzlin, protože rakovina jazyka má tendenci se šířit právě do této oblasti. Díky těmto metodám je možné určit stádium rakoviny, což má zásadní význam pro volbu nejvhodnější léčby.
Následná léčba vždy závisí na stádiu onemocnění, velikosti nádoru a na tom, zda se rakovina rozšířila do dalších částí těla. Nejčastější formou léčby, zejména pokud je nádor lokalizovaný a nezasahuje do hlubších vrstev tkáně, je chirurgický zákrok.
Malé nádory mohou být odstraněny s minimálním poškozením jazyka, zatímco ty větší mohou vyžadovat částečné nebo úplné odstranění jazyka (glosektomii). V případech, kdy je nutné odstranit větší část jazyka, následuje rekonstrukční chirurgie, která se snaží obnovit funkci a vzhled orgánu.
Další běžně používanou metodou, a to především u pokročilejších nádorů nebo u pacientů, kteří nejsou vhodnými kandidáty na chirurgický zákrok, je radiační terapie. Tato forma léčby využívá vysokoenergetické záření k ničení rakovinných buněk a může být kombinována s chemoterapií pro zvýšení účinnosti.
Chemoterapie se pak obvykle používá u pokročilých případů nebo v kombinaci s jinými léčebnými postupy. Jejím cílem je zničit rakovinné buňky nebo zastavit jejich růst, a to i v momentě, kdy se rakovina rozšířila do dalších částí těla. Novější formy léčby, jako je cílená terapie, se zaměřují na specifické molekuly rakovinných buněk a mohou mít méně vedlejších účinků než tradiční chemoterapie.
Prognóza a prevence
Prognóza rakoviny jazyka závisí na včasnosti diagnózy a efektivitě léčby. Pokud je rakovina odhalena v raném stádiu, šance na úplné vyléčení jsou vysoké. Pacienti, u kterých je rakovina diagnostikována později, mají horší prognózu, protože nádory mohou rychle metastazovat do dalších částí těla. Úspěšnost léčby navíc také závisí na celkovém zdravotním stavu pacienta a na tom, zda kouří nebo nadměrně pije alkohol, což může negativně ovlivnit průběh léčby.
Prevence rakoviny jazyka je do značné míry spojena s eliminací rizikových faktorů. Přestat kouřit a omezit konzumaci alkoholu jsou nejdůležitější kroky, které mohou snížit riziko vzniku karcinomu. Rovněž nezbytné jsou však i pravidelné kontroly u zubaře a dodržování ústní hygieny, a to kvůli včasnému odhalení abnormálních změn v dutině ústní. U osob, které jsou vystavené riziku infekce HPV, pak může být účinnou prevencí očkování proti tomuto viru.
Odborné články
Přečtěte si odborné texty a studie, které rozšiřují informace v tomto článku:
- Maligní nádory orofaciální oblasti - Marie Kostolányová
- Tongue Cancer - Mario Gonzalez; Antonio Riera March
- Tongue and Tonsil Carcinoma - Caroline H. Shiboski, Brian L. Schmidt, Richard C. K. Jordan
- Prognostic factors in tongue cancer - S. Kantola, M. Parikka, K. Jokinen, K. Hyrynkangs, Y. Soini, O-P. Alho and T. Salo