Plicní chlamydie je nejrozšířenějším druhem této čeledi bakterií. Onemocnění se často podobá běžnému nachlazení

Charakteristika onemocnění

Chlamydie typu Chlamydia pneumoniae jsou bakterie, které napadají dýchací cesty jedince a stojí za infekcí známou jako plicní chlamydie. Jedná se o v populaci nejrozšířenější druh chlamydií, přičemž patogen zpravidla prvně infikuje svého hostitele, tedy člověka, mezi 5. až 18. rokem jeho života. Tento typ infekce se často zaměňuje s běžným nachlazením nebo chřipkou, neboť se vyznačuje podobnými příznaky. 

Mezi ohrožené skupiny patří hlavně děti, starší lidé a osoby s oslabeným imunitním systémem. Pro tyto skupiny může být nákaza plicními chlamydiemi obzvláště nebezpečná, protože může přivodit vážné komplikace, jakou je například zápal plic. Záludná je mimoto její tendence se opakovat a způsobovat dlouhodobé zdravotní problémy. Vzhledem k tomu je třeba v rámci určení diagnózy zaměřit pozornost zejména na osoby, které mají dlouhodobý kašel nebo opakované respirační infekce.

Hlavní způsob přenosu je skrze kapénky

Plicní chlamydie se přenáší kapénkami. To znamená, že k nákaze dochází vdechnutím malých kapiček slin nebo hlenu, které nemocný člověk uvolňuje při kašli, kýchání nebo mluvení. Přenos se nejčastěji uskutečňuje v místech s vyšší koncentrací lidí, například ve školách, kancelářích nebo veřejné dopravě. Co se týče inkubační doby plicní chlamydie, pohybuje se přibližně mezi jedním až třemi týdny. Během této doby může nakažený člověk nevědomky tyto bakterie roznášet, což ztěžuje kontrolu infekce.

Symptomy a diagnostické metody

Příznaky plicní chlamydie mohou být zpočátku nenápadné a snadno zaměnitelné s běžnými respiračními infekcemi, jako je nachlazení nebo chřipka. Z příznaků typických pro nachlazení se tak lze setkat s rýmou, ucpaným nosem nebo pocitem tlaku v dutinách. Nejčastěji se nicméně plicní chlamydie projevuje suchým, dráždivým kašlem, který přetrvává po delší dobu a nereaguje na běžné léčebné postupy. K dalším příznakům patří bolest v krku, chrapot a mírně zvýšená tělesná teplota, jež obvykle nepřesahuje 38 °C. 

V závažnějších případech může chlamydie plicní vyvolat komplikace, jako je zánět průdušek nebo zápal plic. Příznaky se pak mohou rozšířit o dušnost, bolest na hrudi při dýchání a celkovou únavu. Pacienti si mohou stěžovat i na bolesti svalů a kloubů, které provázejí chronické zánětlivé onemocnění. U některých jedinců, zejména u těch s oslabeným imunitním systémem, může infekce probíhat déle a symptomy bývají intenzivnější. Závažnost příznaků se přitom může lišit v závislosti na věku a celkovém zdravotním stavu nakaženého, většinou však má onemocnění lehký průběh a může být asymptomatické.

Co se týče diagnostiky plicní chlamydie, bývá často komplikovaná, protože její projevy mnohdy připomínají jiné respirační onemocnění. Pro potvrzení přítomnosti infekce se pak v některých případech provádí laboratorní testy. Jednou z nejčastěji používaných metod je krevní test, který detekuje přítomnost protilátek proti Chlamydia pneumoniae. Tento test se zaměřuje na specifické protilátky IgM, jež naznačují akutní infekci, a IgG, které indikují prodělanou infekci nebo chronický stav. Vzhledem k tomu, že protilátky se nemusí objevit ihned po nákaze, může být nutné test opakovat.

Další diagnostickou metodou je PCR (polymerázová řetězová reakce), která dokáže přímo detekovat genetický materiál chlamydií ve vzorcích odebraných z dýchacích cest, jde o sputum nebo výtěr z krku. Tato metoda je velmi přesná a citlivá, ale nemusí být vždy dostupná ve všech laboratořích. V některých případech, zejména při podezření na závažné komplikace, může být kromě uvedeného indikováno provedení rentgenového snímku plic za účelem zhodnotit případné změny v plicní tkáni nebo vyloučit zápal plic.

Léčebné přístupy 

Léčba plicní chlamydie se zakládá na podávání antibiotik. Nejběžněji se aplikují antibiotika ze skupiny tetracyklinů (doxycyklin) nebo makrolidů (např. azithromycin či klarithromycin), přičemž druhá varianta se preferuje v případě plicní chlamydie u dětí. Antibiotika se obvykle užívají po dobu dvou až tří týdnů, aby bylo dosaženo úplného odstranění infekce. 

U vážnějších případů nebo při dlouhodobě trvající infekci může být nutné léčbu antibiotiky prodloužit. Pro úspěšné vyléčení se je přitom zásadní, aby pacienti dokončili předepsaný cyklus antibiotik, a to i přesto, že se začnou cítit lépe dříve. Pokud by totiž byla léčba ukončena předčasně, může dojít k návratu infekce nebo ke vzniku rezistence na antibiotika, což by mohlo léčbu značně zkomplikovat.

Kromě antibiotik je důležité, aby pacienti řádně odpočívali a podpořili svůj imunitní systém třeba i pitím dostatečného množství tekutin. V závažnějších případech, kdy infekce vedla ke komplikacím, jako je zápal plic nebo zánět průdušek, může být nevyhnutelná hospitalizace a intenzivnější léčba, včetně podpůrné terapie dýchání. Pokud se infekce má tendenci vracet či má chronický průběh, bývá nutná dlouhodobá kontrola a sledování u specialisty. 

Co se týče prevence infekce, vyžaduje důsledné dodržování určitých hygienických pravidel. Jedná se o časté si mytí rukou, přiložení si kapesníku k ústům při kašli a kýchání, ale rovněž vyhýbání se těsnému kontaktu s osobami, které vykazují příznaky respiračního onemocnění.

Jak se léčí plicní chlamydie?

Autor: Redakce edoktori.cz