Pásový opar fotografie: nejlépe ho lze rozeznat podle vyrážky. Ta mívá podobu puchýřů, které se poté přetváří na strupy

Naše série článků „Fotografie nemocí“ pomáhá rozpoznat různé zdravotní problémy podle jejich vzhledu. Díky obrázkům a fotografiím si dozajista můžete lépe představit klasické projevy nemoci. Pokud máte jakékoli podezření, doporučujeme konzultaci s lékařem.

Pásový opar je virového původu, vyvolává ho vir varicella zoster. Totožný vir stojí též za planými neštovicemi. V těle poté setrvává neaktivní, později ale může v nervech dojít k jeho opětovné reaktivaci. Má podobu bolestivé vyrážky a nalézat se může na jakékoli části těla.

Zpravidla zasahuje jeden senzorický nervový ganglion a jím zásobenou kůži. Obvykle jde o dorzální kořenový ganglion nacházející se poblíž míchy, kvůli čemuž se příznaky projevují pouze v jistých částech těla.

S pásovým oparem se může potýkat kdokoli, přestože pravděpodobnost jeho výskytu stoupá u osob starších 50 let, jedinců s oslabeným imunitním systémem nebo těch, kteří utrpěli fyzické zranění či u nichž se plané neštovice rozvinuly v prvním roce jejich života.

Jak už bylo řečeno, více pásový opar hrozí lidem s oslabeným imunitním systémem. Jedná se tedy například o lidi zápasící se stresem nebo nějakou infekcí. Dále jsou k němu náchylnější osoby trpící jistými druhy rakoviny, HIV či pobírající určité léky, jako třeba steroidy.

Zdroj obrázku: Commons.wikimedia.org / Infografika: eDoktoři.cz

Jak poznat pásový opar?

Nevíte-li, jak vypadá pásový opar, připomíná pruh puchýřů, který se nejčastěji objevuje na levé nebo pravé straně trupu. Tento jev se označuje jako dermatom. Jestliže zaregistrujete vyrážku po obou stranách trupu, zřejmě nepůjde o pásový opar.

Symptomy pásového oparu se mohou lehce odlišovat podle toho, kde na těle se pásový opar nachází. Někdy se dostavuje jen vyrážka, jindy zase pouze bolest a někdy se přidružují i další projevy, a to horečka, zimnice, citlivost na světlo, žaludeční nevolnosti či bolest hlavy.

Průběh onemocnění

Obvykle lze zprvu na určitém úseku pokožky pocítit brnění, svědění, necitlivost či bolest. Dotyční mohou být také unavení, jde o obecný symptom objevující se při přítomnosti viru v těle. Zhruba po dvou týdnech následuje vyrážka, kdy se na pokožce zjevují červené skvrny a puchýře naplněné tekutinou, které se na pokožce nalézají 3 až 5 dnů.

Puchýře mohou splývat do souvislého červeného pruhu, který může na první pohled někomu připomínat silnou popáleninu a i při sebemenším dotyku způsobovat bolest. Přibližně po týdnu až 10 dnech dochází k vysychání puchýřů a jejich nahrazení strupy či krustami. Ty po sobě mohou zanechat drobné jizvičky. Celkem se tedy onemocnění pacienta drží zhruba 2 až 4 týdny.

Zdroj obrázku: Commons.wikimedia.org / Infografika: eDoktoři.cz

Nejčastější komplikaci představuje postherpetická neuralgie

Nejčastěji zasaženými místy na těle vyrážkou přitom bývají pas, záda, hrudník a břicho, méně často se pásový opar vyskytuje na obličeji, očích, uších či ústech. Zachvátit ovšem může i některý z vnitřních orgánů, například trávicí systém či mozkové tepny, čímž stoupá riziko mrtvice a demence. Další komplikace zahrnují zápal plic, Ramsay-Huntův syndrom a zánět mozku.

Dalším charakteristickým znakem pásového oparu je bolest. Ta vzniká spíše v důsledku postižení nervů než samotné vyrážky a může mít formu ostré, bodavé bolesti vyskytující se epizodicky nebo kontinuální tupé bolesti.

Jedná se o velmi bolestivý stav, přičemž v jistých případech bolest neustupuje ani poté, co se vyrážka vytratí. Tomu se říká postherpetická neuralgie. Ta se týká přibližně jednoho z pěti lidí s pásmovým oparem, zvláště pak starších jedinců. U nich navíc může bolest dosahovat větší intenzity.

Zdroj obrázků: Commons.wikimedia.org a Shutterstock.com / Infografika: eDoktoři.cz

Vyrážka může postihnout i obličej

Pakliže je vyrážkou postižen obličej, projevy bývají patrné taktéž pouze na jedné jeho straně, především v blízkosti oka a na čele. Dostavit se může vyrážka, bolest, svalová slabost či bolest hlavy.

Při zasažení očního nervu se může jednat o herpes zoster ophthalmicus (HZO), který může vést k otoku oka a jeho okolí, rozmazanému vidění, případně dočasné či trvalé ztrátě zraku. Mezi komplikace související s pásovým oparem poblíž oka se řadí zjizvení rohovky, suché oči či napadení bakteriální infekcí.

Zasáhne-li pásový opar oblast ucha, může tím dotyčnému způsobit svalovou slabost či potíže s rovnováhou a sluchem. Tyto obtíže mohou být dočasného, ale i trvalého rázu. Objeví-li se u úst, lze zaznamenat léze v měkkých a tvrdých tkáních patra a kromě bolesti úst také bolest zubů vyvolávající obtíže při konzumaci jídla a pití.

Zdroj obrázku: Commons.wikimedia.org / Infografika: eDoktoři.cz

Pomoci může včasné podání antivirotik

Na pásový opar není známý žádný lék, léčba se proto zaměřuje na zvládání příznaků a zkrácení doby hojení. Předejít závažným projevům a rozvoji komplikací lze antivirotiky. Ta dosahují nejlepších výsledků, pakliže se začnou aplikovat do 3 dnů od výskytu vyrážky.

Od bolesti zase mohou pomoci volně prodejné léky, jako například paracetamol či ibuprofen. V případě zasažení očí se mohou předepsat lokální kortikosteroidy. Co se týče vyrážky, zhoršit její stav by mohlo škrábání, proto se mu zkuste vyvarovat. Vyrážku je naopak vhodné udržovat suchou a čistou a po koupeli dbát opatrnosti při osušování postiženého místa. Současně je třeba postižené místo zakrýt, aby nedošlo k přenosu viru na někoho jiného.

V rámci prevence je pak možné se proti pásovému oparu očkovat. Očkování by měli zvážit zejména lidé s oslabeným imunitním systémem nebo osoby starší 50 let. Je nutné nicméně dodat, že samotná vakcína vás od pásového oparu neochrání, pouze sníží riziko výskytu a měla by zajistit mírnější průběh.