Impetigo foto: typickým znakem této kožní infekce jsou medově žluté puchýřky

Naše série článků „Fotografie nemocí“ pomáhá rozpoznat různé zdravotní problémy podle jejich vzhledu. Díky obrázkům a fotografiím si dozajista můžete lépe představit klasické projevy nemoci. Pokud máte jakékoli podezření, doporučujeme konzultaci s lékařem.

Jak vypadá impetigo?

Impetigo způsobují bakterie Staphylococcus aureus (zlatý stafylokok) a Streptococcus pyogenes. Dle klinických projevů rozlišujeme tzv. nonbulózní impetigo a bulózní impetigo. Tyto bakterie se běžně vyskytují na kůži nebo sliznicích zdravého člověka, ale při narušení kožní bariéry, například drobným poraněním, štípnutím hmyzem nebo oděrkou, mohou proniknout do povrchových vrstev kůže a vyvolat infekci.

Šíření infekce pak podporuje i nedostatečná hygiena nebo blízký kontakt s nakaženým, což je důvod, proč se impetigo tak často objevuje u dětí v kolektivu. Onemocnění je vysoce nakažlivé, a proto se při jeho výskytu doporučuje izolace a důsledné dodržování hygienických opatření.

Nemoc se nejčastěji objevuje v letních měsících, kdy teplo a vlhko podporují množení bakterií. Typicky začíná nenápadně jako malé zarudlé místo, které se rychle mění v puchýřek nebo krustu. Ložiska se mohou šířit dotykem nebo používáním společných předmětů.

Infekce může postihnout prakticky kteroukoliv část těla, ale nejčastěji se objevuje na obličeji, kolem nosu, úst a na rukou. Někdy může být vyrážka nepříjemně svědivá, což vede k jejímu škrábání a následnému šíření infekce na další místa. Vzhled impetiga proto může být různý, od menších ložisek až po rozsáhlejší plochy s výraznou krustou.

Zdroj: Shutterstock.com / Infografika: eDoktoři.cz

Nonbulózní impetigo

Pro nonbulózní impetigo jsou typické drobné puchýřky, později naplněné hnisem, které dosahují velikosti až 2 cm a následně se pokrývají krustou. U této varianty nejsou typické celkové příznaky a lokální bolestivost. Je častější v teplých letních měsících u dětí mezi 3. a 7. rokem života. Původcem nonbulózního impetiga může být jak streptokok, tak stafylokok.

Tato forma se velmi snadno šíří přímým kontaktem nebo prostřednictvím společně používaných předmětů. Charakteristické krusty mohou mít medově žlutou až hnědavou barvu a postupně se rozšiřovat na okolní zdravou kůži. Často se objevují v oblasti nosu a úst, kde je kůže vlhčí a náchylnější k rozvoji infekce.

U neléčených případů se ložiska mohou postupně zvětšovat a splývat, což způsobuje nepříjemné svědění. I když obvykle nezanechává jizvy, časté škrábání zvyšuje riziko zanesení infekce do hlubších vrstev kůže. Proto je důležité zabránit dítěti v rozškrabávání vyrážky a včas zahájit léčbu.

Zdroj: Shutterstock.com / Infografika: eDoktoři.cz

Bulózní impetigo

Méně časté je pak takzvané bulózní impetigo. Tato varianta se vyskytuje více u novorozenců a menších dětí, přičemž nejvíce se objevuje také v létě. Vždy jej způsobuje Staphylococcus aureus. Klinicky se projevuje tvorbou čirých puchýřů, které snadno praskají a hojí se bez jizev.

Puchýře u bulózní formy bývají větší než u nonbulózní a mohou dosahovat i několika centimetrů. V jejich obsahu se často objevuje zakalená tekutina, která po prasknutí zanechává na kůži vlhkou, červenou plochu. Tyto změny se nejčastěji nacházejí na trupu, pažích nebo nohou dítěte a mohou působit velmi dramaticky.

Zdroj: Shutterstock.com / Infografika: eDoktoři.cz

Komplikací může být ektyma

Pokud se impetigo neléčí, může se rozvinout do vážnějších typů kožní infekce, jako je například ektyma. Jedná se o hnisavý zánět spojený s nekrotizací, který zasahuje do hlubší vrstvy kůže. Na rozdíl od povrchového impetiga vznikají vřídky s hnisavým obsahem, jejichž okolí je zarudlé a bolestivé. Po zahojení navíc mohou zanechávat nevzhledné jizvy.

Často se ektyma objevuje u osob se sníženou imunitou, u dětí, které si dlouhodobě škrábají postižená místa, nebo u lidí se špatnou hygienou. Přispívajícím faktorem může být i vlhké prostředí či těsné oblečení, které dráždí kůži a usnadňuje průnik bakterií.

Pokud se ektyma neléčí, infekce může postoupit ještě hlouběji a vyvolat závažnější komplikace, například zánět podkoží (celulitidu), nebo dokonce šíření infekce do krve. Proto je při podezření na ektymu nezbytné vyhledat lékaře a zahájit cílenou léčbu antibiotiky.

Zdroj: Shutterstock.com / Infografika: eDoktoři.cz

Nemocné děti musí zůstat doma

Kožní léze mohou v některých případech bolet nebo svědit. Impetigo je velice nakažlivé, a proto se musí mít na pozoru i rodiče, aby tuto infekci od svých ratolestí nechytili. Děti s impetigem zároveň nemohou chodit do školky.

Sekundární bakteriální infekce ložiska, které je primárně jiného původu (například virového u planých neštovic), se nazývá impetiginizace. Léčebná opatření jsou v tomto případě v zásadě podobná jako u primárního impetiga.

K diagnóze tohoto onemocnění většinou stačí klinický nález. Někdy se odebere stěr z ložiska ke kultivačnímu vyšetření a zjištění citlivosti vyvolávající bakterie na antibiotika. Ta se mohou podávat celkově nebo jen lokálně, záleží na tíži daného případu.