Hepatitida E má v ČR nejčastěji zdroj v infikovaném mase. Riziková jsou prasata a jeleni
Hepatitida typu E patří mezi virová onemocnění jater. Tato infekce, které se česky trochu nešikovně říká žloutenka, většinou nemívá vážný průběh. Přesto dle WHO ročně onemocní asi 20 milionů lidí, z čehož 44 000 zemře.
Původcem je virus hepatitidy E. Onemocnění je nejčastější v jižní a východní Asii. Ale aktuálně se jedná o nejběžnější příčinu akutní virové hepatitidy u nás. Zdrojem infekce je kontaminovaná voda a případně i nemocný, který viry vylučuje stolicí.
V našich končinách je ale nejčastějším zdrojem hepatitidy E konzumace kontaminovaného masa domácích i divokých prasat a zvířat z čeledi jelenovití. Důvodem rozvoje onemocnění bývá nedostatečná tepelná úprava produktů z této zvěře. Za dostatečnou teplotu k eliminaci viru se udává zahřátí na 70 °C déle než 2 minuty a 80 °C déle než 1 minutu.
Většinou probíhá bezpříznakově
Jedná se o hepatitidu, tedy o zánět jater. Většina případů žloutenky typu E probíhá asymptomaticky, mnohdy dojde jen k vzestupu laboratorních hodnot jaterních enzymů (ALT, AST). Pokud se ale příznaky rozvinou, mohou být následující:
- únava,
- nechutenství,
- horečka,
- nevolnost a zvracení,
- bolesti břicha,
- tlak v pravém podžebří,
- tmavá moč,
- světlá stolice,
- bolesti kloubů,
- zežloutnutí kůže,
- vzácněji poškození nervového systému, akutní pankreatitida, hematologické abnormality a glomerulonefritida.
Příznaky jsou podobné jako u jiných typů infekčních žloutenek, nelze je tedy klinicky odlišit. Onemocnění trvá řádově týdny, do chronicity zpravidla nepřechází. Inkubační doba je nejčastěji 5–6 týdnů. K těžkým průběhům dochází u imunokompromitovaných pacientů a u těch s předchozím poškozením jater.
Vakcína existuje, ale jen v Číně
Hepatitida E se diagnostikuje z krve. V biochemickém vyšetření jsou zpravidla zvýšené tzv. jaterní transaminázy (ALT, AST) a bilirubin. Specificky prokazujeme přítomnost IgM protilátek v séru, které se objevují 1–4 dny od nástupu symptomů a přetrvávají 4–6 měsíců. Virus lze prokázat také metodou PCR ze stolice.
Jak již bylo řečeno výše, většina hepatitid E probíhá asymptomaticky či mírně. Proto není potřeba žádná specifická léčba a vystačíme si s mírněním symptomů tohoto onemocnění.
U těžkých průběhů se mohou podávat antivirotika (ribavirin, který v současnosti však není v ČR registrován). Prevencí je pochopitelně dostatečná tepelná úprava masa z rizikových zvířat. Existuje vakcína vyvinutá v Číně, nicméně není celosvětově rozšířená a registrova
Autor článku
Zkušenosti z radiologie a interní medicíny
