Ebola je obávaná krvácivá horečka vyskytující se hlavně v Africe. Přenáší se tělesnými tekutinami

Jedná se o virové onemocnění způsobené virem eboly z čeledi Filovirů, kam patří také například neméně obávaná Marburgská horečka. Existuje přitom vícero druhů tohoto patogena. Poprvé se choroba objevila v roce 1976 v Jižním Súdánu a už od svého prvního objevení šokovala ebola vysokou smrtností.

Příznaky jsou zprvu podobné chřipce

Virus se šíří při těsném kontaktu tělesnými tekutinami. Tedy krví, zvratky, stolicí či dokonce i spermatem, a to až 7 týdnů po uzdravení. Jelikož ebola postihuje i zvířata, lze se nakazit například od opic, antilop nebo kaloňů. Inkubační doba choroby je nejčastěji 14–16 dní.

Prvotní příznaky bývají typicky chřipkové a nespecifické. Patří mezi ně například:

• horečka,
• zimnice,
• bolesti svalstva,
• bolesti hlavy,
• bolest v krku,
• celková slabost.

Po pár dnech většinou následuje zvracení, průjem, vyrážka a známky poruchy funkce jater a ledvin. Byť se ebola řadí mezi krvácivé horečky, není tento symptom až tak častý, jak by se mohlo zdát. Většinou se objevuje později v průběhu onemocnění. 

Krvácení je však často vnitřní i vnější, lze tedy očekávat krev ve stolici, zvratcích, krvácení z vaginy, nosu, dásní ale i v místě vpichů. Rozvrat vnitřního prostředí a ztráta tekutin způsobuje zmatenost, agresivitu a poruchy vědomí. Celý stav může dospět do cirkulačního šoku a smrti.

Nemoc se zjišťuje pomocí PCR testu

Klinická diagnóza nebývá možná. Podobně se mohou projevovat další hemoragické horečky či malárie. K diagnóze eboly se používá průkaz RNA viru pomocí PCR a průkaz protilátek metodou ELISA. Jsou k dispozici i antigenní testy. S odebraným materiálem se musí nakládat opravdu opatrně, neboť při nesprávné manipulaci s ním se mohou zdravotníci snadno nakazit.

Léčba je hlavně symptomatická. Pokud je nákaza způsobená virem eboly, je možné použít monoklonální protilátky (ansuvimab, inmazeb). Existuje také očkování, které se používá jako specifická prevence při epidemiích eboly.