Alopecie může postihnout muže, ženy i děti. Mohou na ni upozorňovat lámavé vlasy

Naše série článků „Fotografie nemocí“ pomáhá rozpoznat různé zdravotní problémy podle jejich vzhledu. Díky obrázkům a fotografiím si dozajista můžete lépe představit klasické projevy nemoci. Pokud máte jakékoli podezření, doporučujeme konzultaci s lékařem.

Alopecie se dělí na několik typů

Nevíte-li, co je alopecie, jedná se o odborný termín pro nadměrné vypadávání vlasů. To se může týkat pouze pokožky hlavy, ale i celého těla, přičemž může jít jak o trvalý, tak jen dočasný stav.

Zároveň může zasáhnout pouze určitou část hlavy, nebo mohou vlasy ubývat rovnoměrně po celém jejím obvodu, tomu se říká difuzní alopecie. Kvůli různým projevům alopecie se rozlišuje několik jejích typů. Rozeznává se mimo jiné androgenní alopecie, alopecie areata či telogenní efluvium zapříčiněné například šokem či stresem.

Androgenní alopecie

Nejčastěji se o ní mluví v souvislosti s muži, ale vyskytnout se též může androgenní alopecie u žen. U mužů je dána geneticky, vliv na vlasové folikuly má mít nadbytek androgenů (hormony). Důvod tohoto typu alopecie u žen je nejasný, bylo nicméně zpozorováno, že se u nich objevuje spíše po menopauze.

U mužů ji je možné nejdříve postřehnout na temeni hlavy a spáncích, zatímco na bocích a spodní části zadní části hlavy ustupují vlasy až v pozdější fázi, pokud vůbec. U žen pak dochází k řídnutí vlasů po celé hlavě.

Zdroj obrázku: Commons.wikimedia.org / Infografika: eDoktoři.cz

Alopecie areata

Alopecie areata se může projevit u mužů, žen i dětí, v tomto případě se s ní ovšem nejčastěji potýkají dospívající a děti. Může se rozvinout na jakékoli části pokožky, včetně obočí a řas, ačkoli převážně se vztahuje k pokožce hlavy. Obvykle za ní stojí autoimunitní onemocnění. Označení areata souvisí s tím, že se její ložiska nachází na malých, náhodně rozmístěných částech hlavy.

Vyznačuje se oválnými či kulatými lysými ložisky. Na okrajích lysých míst bývají k vidění krátké vlasy, někdy se jim přezdívá „vykřičníkové“, jelikož bývají u kořene užší. Občas se stává, že vlasy na holém místě opět začnou růst, ale nové lysé místo se objeví jinde, popřípadě se menší holé oblasti sloučí do jedné větší. Vlasy přitom mají tendenci vypadávat především během chladných měsíců.

Zdroj obrázku: Shutterstock.com / Infografika: eDoktoři.cz

Jejími podtypy jsou alopecie totalis a universalis. Při alopecii totalis jsou zasaženy všechny vlasy na pokožce hlavy a výsledkem je úplná plešatost, kdežto alopecie universalis se týká ochlupení po celém těle a jeho ztráty.

U mužů může postihnout alopecie též vousy. Tento specifický typ alopecie areaty se označuje jakožto alopecie barbae. Její příčinou bývá autoimunitní onemocnění vedoucí k vypadávání vousů v malých kruzích. Alopecie vousů se může vyskytnout na krku a bradě v podobě menších holých ložisek, na tvářích se oproti tomu příliš často nezjevuje. Zpravidla nehrozí úplná ztráta vousů, ačkoli časem se mohou ložiska rozšiřovat.

Zdroj obrázků: 1. Commons.wikimedia.org, 2. Commons.wikimedia.org / Infografika: eDoktoři.cz

Další typy alopecie

Dalším typem je jizvící alopecie, kdy dochází k trvalé ztrátě vlasů v důsledku vzácných onemocnění, jako je třeba sklerodermie nebo diskoidní lupus. Stává se tak kvůli naprostému zničení vlasových folikulů a jejich nahrazení jizvovou tkání. Jedná se o méně častou formu alopecie vyskytující se jak u mužů, tak žen.

Dočasné nadměrné vypadávání vlasů je příznačné pro již zmíněné telogenní efluvium či anagenní efluvium vyvolané chemickými látkami používanými při chemoterapii, potažmo jiných protinádorových terapiích. Může se týkat celého těla, přičemž zhruba 6 měsíců po ukončení léčby lze očekávat opětovný růst vlasů.

Trakční alopecie pak bývá způsobena opakovaným taháním či napínáním vlasů ve stejném směru. Destruktivně na vlasy z tohoto hlediska působí prodlužování a zaplétání vlasů nebo pevně utažené účesy, například u drdolu, culíku, copu nebo dredů. Obvykle jde o dočasnou ztrátu vlasů, avšak pokud od těchto účesů neustoupíte a vlasům neulevíte, může přejít v trvalou.

Zdroj obrázku: Shutterstock.com / Infografika: eDoktoři.cz

Na alopecii areatu mohou poukazovat nehty

U jednotlivých typů jsme se pokusili nastínit, jaké má alopecie příznaky, obecně se nicméně může při vypadávání vlasů dostavovat trichodynie, již pacienti pociťují jako pálivé či píchavé nepohodlí. Dále na alopecii může poukazovat lámavost vlasů, denní vypadávání stále většího množství vlasů a ženy mohou zaznamenat, že si utahují stále menší culík. Nespornou známkou alopecie pak jsou viditelná místa s řidšími nebo chybějícími vlasy či prosvítající kůže skrz vlasy.

Alopecii areatu může doprovázet také změna nehtů (například drobné promáčkliny, rýhy či zčervenalé nehty) nebo při vypadávání obočí a řas podráždění očí. Přímo v místech s vypadávajícími vlasy nicméně nebývá běžné, že by byly patrné stopy po podráždění, jako je otok nebo změna barvy kůže.

Projevy alopecie zmírňují určité léky

Léčba alopecie závisí na jejím typu. Dobrou zprávou je, že padání vlasů lze v některých případech zvrátit, nebo alespoň zpomalit. Pokud za alopecií stojí jiné onemocnění, je zapotřebí se zaměřit na něj a jeho léčbu. Je-li na vině určitý lék, bude pravděpodobně nutné ho na nějakou dobu vysadit.

Proti androgenní alopecii je možné nasadit určité léky. Účinný se zdá být jak pro muže, tak ženy minoxidil, který se nanáší přímo na pokožku hlavy. Tento přípravek podporuje obnovu růstu vlasů, případně zpomaluje jejich vypadávání. Je třeba však počítat s tím, že jeho účinky jsou patrné až po několika měsících. Ještě zbývá zmínit možné nežádoucí účinky, kterými jsou podráždění pokožky či nežádoucí růst chloupků na přilehlé kůži obličeje.

Mužům se kromě toho předepisuje finasterid sloužící primárně ke zpomalení vypadávání vlasů v důsledku snížení hladiny hormonů, přičemž jeho efekt lze posoudit až po několika měsících. U mužů starších 60 let ovšem nemusí být tak účinný. Léčba alopecie u žen může zahrnovat také androgeny, a to třeba spironolakton nebo cyproteron-acetát.

Na alopecii areatu pomáhají kortikosteroidy

Dále se přistupuje k transplantaci vlasů, kdy jsou vlasy vyňaty z části hlavy, kde rostou, a posléze transplantovány na lysé místo. Při tomto zákroku nebývá nutná hospitalizace, ale zpravidla se před ním dotyčnému podává sedativum ke zmírnění případných nepříjemných pocitů. K dosažení požadovaného efektu může být přitom nezbytné proceduru opakovat, přičemž při geneticky zapříčiněné alopecii tento zákrok nezabrání následnému vypadávání vlasů.

Alopecie areata se obvykle řeší kortikosteroidy, jako je triamcinolon-acetonid, potažmo imunoterapií. Alopecie u dětí mladších 10 let se může léčit pomocí lokálních kortikosteroidů. U dětí jen s několika alopetickými ložisky se ovšem vyplatí i nějakou dobu vyčkat, jelikož zhruba v polovině případů se do 6 až 12 měsíců spustí opětovný růst vlasů sám. Za zcela vratnou se pak považuje telogenní efluvium, kdy postačí eliminovat spouštěč.

Mimoto je možné podstoupit nízkoúrovňovou laserovou terapii zlepšující hustotu vlasů. Tato metoda se užívá k léčbě androgenní alopecie. Pro doložení dlouhodobých účinků je nicméně třeba dalšího výzkumu. Jinou metodu představuje mikrojehličkování stimulující růst nových vlasů. Jedná se o poměrně nový léčebný postup podporující tvorbu kolagenu a využívající se při androgenní alopecii i areatě.