Žloutenka typu A se přenáší snadno v kolektivech. V ČR není tak častá

Hepatitida nebo také žloutenka typu A je onemocnění virového původu. Tato nemoc se vyskytuje celosvětově, nejvíce však v zemích s nižším hygienickým standardem. V některých státech prodělá hepatitidu A až 90 % dětí ještě před dovršením deseti let. Ve vyspělých zemí je onemocnění častější také mezi uživateli injekčních drog, bezdomovci či mezi muži majícími sex s muži. V České republice bylo v posledních letech zaznamenáno desítky případů ročně.

Jak se žloutenka A přenáší?

K přenosu hepatitidy A dochází fekálně orální cestou. Nemocný vylučuje viry do stolice až dva týdny před rozvojem příznaků i týden po. K nakažení dochází při nedostatečné hygieně nebo při konzumaci kontaminovaných potravin či vody.

Virus hepatitidy A napadá játra. Ta kvůli poškození nezvládají plnit některé své funkce. Jednou z nich je vychytávání a odstraňování žlutého barviva bilirubin, které vzniká z hemoglobinu. V důsledku zvýšené hladiny této látky pozorujeme u nemocných s hepatitidou A zežloutnutí kůže. Mezi další typické příznaky patří:

• zvracení,
• průjem,
• únava a slabost,
• bolest břicha dominantně v pravém podžebří,
• světlá stolice,
• tmavá moč, 
• nechutenství,
• horečka,
• bolest kloubů,
• svědění kůže.

Ne každé zežloutnutí kůže znamená automaticky onemocnění některou z virových hepatitid. Tento příznak se vždy musí důkladně dovyšetřit, může za ním být celá řada onemocnění jater, žlučových cest, slinivky, ale i krve. 

Jak dá se žloutenka typu A léčit?

Hepatitida A nemá trvalé následky a nepřechází do chronicity, čímž se liší od hepatitidy B a C. Riziko závažného průběhu se zvyšuje s věkem, u dětí často probíhá asymptomaticky, tedy bez příznaků. Jaterní selhání je u této formy žloutenky vzácné.

Hepatitida A se diagnostikuje z krve. V běžném biochemickém vyšetření jsou zvýšené jaterní transaminázy a bilirubin. Specificky prokazujeme protilátky třídy IgM, které potvrzují diagnózu. Lze také provést důkaz RNA viru metodou PCR ze stolice.

Specifická léčba neexistuje. Ordinován je klidový režim, zákaz pití alkoholu, šetrná jaterní dieta a při horečkách antipyretika – doporučen je ibalgin, jelikož paralen může zpomalit proces hojení jater. Hospitalizace je nutná pro dehydrataci při protrahovaných průjmech nebo zvracení či při jaterním selhání.

Proti onemocnění se dá snadno očkovat. Vakcinace probíhá jednou dávkou s přeočkováním po 6–12 měsících. Ochrana je dlouhodobá. Pro zaměstnance složek integrovaného záchranného systému je očkování hrazené státem, pro ostatní je zde příspěvek zdravotní pojišťovny.