Vzteklina je po propuknutí smrtelná. Lék na ni zatím neexistuje

21. 5. 2025

Byť je u nás vzteklina vymýcena, na východ od nás je toto onemocnění stále problémem. V Evropě jde hlavně o Rumunsko a Turecko, pozitivní případy hlásí ale i Polsko. Ovšem v některých zemích Asie a Afriky umírá na vzteklinu desetitisíce lidí ročně. Léčba totiž neexistuje a všichni, u nichž propuknou příznaky, zemřou.

Vzteklina je virové onemocnění přenášené kousnutím, či kontaminací rány infekční slinou nakaženého zvířete. Proces nákazy může být tedy prosté pokousání, ale i třeba olíznutí otevřené rány. Hlavním rezervoárem v Evropě je liška obecná. Přenašečem ale mohou být také kočky, psi, opice, mývalové, ale i netopýři, kteří jsou stran přenosu vztekliny rizikoví.

Prvotními příznaky jsou horečka a únava

Inkubační doba choroby je 10 dnů až několik měsíců. Virus vztekliny je neurotropní, vstupuje do nervových buněk a množí se v nich. Následně se šíří nervovými vlákny až do centrální nervové soustavy. Napadá mozkovou kůru, prodlouženou míchu a jádra mozkových nervů. Charakter šíření viru v nervové tkáni výrazně limituje možnost imunitní reakce poškozeného.

Jak bylo uvedeno výše, pokud se objeví příznaky, je onemocnění smrtelné. Mezi prvotní symptomy patří:

  • horečka,
  • únava,
  • kašel,
  • bolest v krku,
  • bolest svalů,
  • nevolnost, průjem a zvracení,
  • pálení, svědění, bolest a nebo naopak necitlivost rány.

Prvotní příznaky nejsou zcela specifické. Po pár dnech se však objevuje také:

  • nadměrná produkce slin, 
  • intenzivní pocení,
  • bolest při použití svalů – hlavně polykacích,
  • problémy s polykáním,
  • hydrofobie (strach z vody),
  • úzkost,
  • agresivita,
  • záchvaty zuřivosti,
  • poruchy osobnosti,
  • záchvaty křečí,
  • halucinace, 
  • neklid,
  • paralýza,
  • kóma.

Jediným řešením je očkování

Většina nemocných umírá na srdeční selhání během křečí či po záchvatech zuřivosti. Jediným život zachraňujícím krokem je důkladná dezinfekce rány a neprodlené zahájení očkování proti vzteklině (tzv. postexpoziční profylaxe). 

Dle konsensu českých infektologů by se vakcinace měla zahájit do dvou dnů od expozice. Existuje vícero schémat, standardně se podává 5 nebo 4 dávky vakcíny. Ve velice rizkových případech se podává také antirabické sérum, tedy již hotové protilátky proti vzteklině (pasivní imunizace).

Pokud se chystáte do oblasti s výskytem vztekliny, zvažte preventivní očkování proti této chorobě. Pokud dojde k rizikovému kontaktu se slinami potenciálně nakaženého zvířete, budete muset stejně znovu podstoupit vakcinaci, ale o nějakou dobu se vám prodlouží interval mezi kousnutím a zahájením očkování. To vám může bez nadsázky zachránit život, obzvlášť v odlehlých oblastech. Na očkování přispívají zdravotní pojišťovny.

Nejnovější články


Čtěte také