Tourettův syndrom se vyznačuje především nekontrolovatelnými tiky. Častěji se vyskytuje u mužů

Charakteristika Tourettova syndromu

Tourettův syndrom je vrozená neuropsychiatrická porucha, která se projevuje motorickými a zvukovými tiky, tedy opakovanými, neovladatelnými pohyby nebo zvuky. Název onemocnění je odvozen od francouzského neurologa Georgese Gillese de la Tourettea, jenž ho v roce 1885 jako první popsal. Muži jím přitom bývají postiženi zhruba třikrát až čtyřikrát častěji než ženy, současně se často vyskytuje u lidí disponujících nadprůměrnými intelektovými schopnostmi.

Typicky se Tourettův syndrom objevuje u dětí mezi 5. a 10. rokem života, nejčastěji kolem šestého roku věku dítěte, přičemž intenzita a frekvence tiků se může měnit. Během dospívání proto mohou být příznaky výraznější. Přestože projevy mohou v dospělosti ustoupit, u některých pacientů přetrvávají dlouhodobě a vyžadují podpůrnou léčbu.

Vliv genetiky

Přesná příčina Tourettova syndromu dosud není zcela objasněna, avšak genetika hraje v jeho vzniku zásadní roli. Syndrom je spojován s vrozenou dysfunkcí bazálních ganglií v mozku. Jedná se o hluboké mozkové struktury nacházející se v obou hemisférách. Zároveň mohou mít na rozvoj této poruchy vliv také environmentální faktory, jako jsou infekce a autoimunitní onemocnění. V jistých případech se syndrom objevuje v souvislosti s poststreptokokovými autoimunitními reakcemi.

Nejvýraznějším projevem jsou tiky

Nejvýraznějším projevem Tourettova syndromu jsou tiky, které se projevují jako náhlé, bezúčelné a opakující se pohyby nebo zvuky. Dělí se na motorické (intenzivní mrkání, škubání hlavou, grimasy či pohyby paží) a vokální (mumlání, odkašlávání, výkřiky, opakování jistých slov či frází). Tiky často předcházejí silnému nutkání podněcujícímu člověka k chování, o němž ví, že není vhodné. Při tiku se pak veškeré napětí uvolňuje. Tyto příznaky se přitom mají tendenci zhoršovat v důsledku stresu, silných emocí či únavy. 

Přibližně u poloviny pacientů s Tourettovým syndromem se objevuje rovněž koprolálie. Jedná se o nutkavou potřebu jedince užívat vulgární slova. Mezi další symptomy tohoto onemocnění se řadí výbušnost, přehnaná pečlivost, sexuální agresivita či sklony k násilí. Kromě toho se zhusta vyskytují i poruchy chování, jako je ADHD, obsedantně kompulzivní porucha či specifické poruchy učení. Tyto poruchy mohou dotyčným způsobovat problémy ve škole a vést k jejich sociální izolaci, což může mít za následek úzkost, agresivitu, poruchy spánku a depresi. 

Jaké má Tourettův syndrom příznaky?

Autor: Redakce edoktori.cz

Jaké se v rámci diagnostiky podstupuje vyšetření?

Určujícím znakem tohoto onemocnění bývá, že tiky se prvně dostaví před 21. rokem dotyčného, přičemž přetrvávají po dobu alespoň 1 roku. Diagnóza Tourettova syndromu se pak zakládá na celkovém zhodnocení příznaků a klinických informací, zaměřuje se tedy primárně na shromáždění informací o pozorovaných projevech a jejich vlivu na život pacienta. Diagnostiku by měl přitom provést kvalifikovaný odborník mající zkušenosti s neurologickými a psychiatrickými poruchami, tudíž neurolog či psychiatr. 

Co se týče samotného vyšetření, zkoumá se v rámci něj povaha tiků, tedy jejich typ, trvání a frekvence. Ke kvantifikaci závažnosti příznaků je možné použít též dotazníky. V tomto ohledu mohou poskytnout cenné informace o chování pacienta rodiče a učitelé. Dále se posuzuje, zda se u dotyčného nevyskytují nějaké další poruchy, a to zejména ADHD nebo OCD. Neméně důležité je vyloučit jiné neurologické nebo duševní poruchy s podobnými příznaky, jako je například autismus. 

Účinnou léčebnou metodou je psychoterapie

Léčba Tourettova syndromu se zaměřuje na zmírnění příznaků a zlepšení kvality života daného jedince. Výběr léčebného přístupu se obvykle odvíjí od závažnosti příznaků a individuálních potřeb pacienta. Jako efektivní metoda léčby se jeví psychoterapie, a to především kognitivně-behaviorální terapie (KBT), jež může pacientům pomoci rozpoznat a změnit negativní vzorce myšlení a chování spojené s tiky. Jednou z účinných technik je pak též habit reversal training (HRT), pomocí níž se pacienti učí, jak si uvědomovat tiky a jak je nahradit alternativním chováním.

Zmírnit tiky a související projevy pak lze rovněž prostřednictvím léků. Za tím účelem se zpravidla předepisují antipsychotika, je u nich však třeba sledovat případné vedlejší účinky. Léky se řeší i přidružené poruchy, pokud jsou tedy například přítomny symptomy ADHD, mohou se dotyčnému naordinovat stimulancia. Zásadní roli dále hraje edukace a podpora okolí, jež mohou přispět k lepší adaptaci pacientů na jejich stav. V poslední řadě je důležité pokusit se vyhýbat stresovým situacím.

Prognóza 

Prognóza Tourettova syndromu se u jednotlivých pacientů liší a závisí na různých faktorech, konkrétně na ni má vliv závažnost příznaků, přítomnost dalších komorbidních poruch a individuální reakce na léčbu. Obecně nicméně platí, že většina lidí s touto poruchou vykazuje zlepšení v průběhu dospívání a dospělosti. Mnoho pacientů zaznamenává snížení intenzity tiku s přibývajícím věkem, a přestože některé příznaky mohou přetrvávat, jsou obvykle méně rušivé.