Narcistická porucha osobnosti může být způsobena nesprávnou výchovou. Řešit se dá psychoterapií

Charakteristika narcistické poruchy osobnosti

Narcistická porucha osobnosti je psychické onemocnění, které se projevuje zkresleným pohledem na vlastní identitu. Lidé s tímto problémem mívají o sobě až přehnaně vysoké mínění a očekávají, že s nimi jejich okolí bude zacházet s mimořádnou úctou. Často sami sebe vnímají jako nadřazené ostatním a požadují, aby jejich výjimečnost byla druhými uznána. Zároveň bývají velmi citliví na kritiku, přestože sami nemají problém druhé shazovat nebo ponižovat.

Díky své šarmantnosti a schopnosti manipulovat však dokážou vytvořit dojem silné a sebejisté osobnosti. Za touto maskou se však často skrývá hluboká nejistota a křehké ego. Přesvědčení o vlastní dokonalosti často slouží jako obrana před strachem, že nejsou dost dobří nebo úspěšní. Právě tato vnitřní zranitelnost je mnohdy důvodem, proč tak intenzivně touží po obdivu a pozornosti – tyto projevy jim pomáhají vyrovnávat se s jejich vlastním pocitem nedostatečnosti.

Nejčastější projevy

Příznaky narcistické poruchy osobnosti se nejvýrazněji projevují v mezilidských vztazích a v tom, jak daný jedinec vnímá sám sebe. Mezi typické znaky této poruchy patří:

• Pocit nadřazenosti: Jedinci s touto poruchou často věří, že jsou výjimeční a lepší než ostatní. Obklopují se lidmi, kteří posilují jejich pocit vlastní hodnoty, zatímco ostatní mívají tendenci považovat za méně důležité nebo nedostatečné.
• Potřeba obdivu: Touha být neustále v centru pozornosti a dostávat uznání je pro ně zásadní. Pokud se jim nedostane očekávaného obdivu, může to vést k pocitům zranění nebo zlosti.
• Nedostatek empatie: Tito lidé mívají obtíže s pochopením emocí druhých. Soustředí se převážně na vlastní potřeby a očekávání, zatímco pocity a požadavky ostatních často přehlížejí nebo bagatelizují.
• Manipulativní chování: Narcisté bývají schopni využívat ostatní ke svému prospěchu. Jejich vztahy bývají povrchní a často se zakládají na manipulaci.

Co stojí za rozvojem narcistické poruchy?

Narcistická porucha osobnosti má komplexní etiologii, která zahrnuje kombinaci genetických predispozic, raných životních zkušeností a výchovy a také kulturního a společenského vlivu. Není možné přesně určit jednu konkrétní příčinu, která by vedla k rozvoji této poruchy, ale existuje několik faktorů, které mohou hrát zásadní roli.

Genetika může významně ovlivnit náchylnost jedince k rozvoji narcistických rysů. Výzkumy naznačují, že některé vlastnosti, jako je extroverze, dominance nebo vysoké sebevědomí, mohou být do určité míry dědičné. Pokud se v rodině objevily poruchy osobnosti nebo jiné psychické problémy, existuje vyšší pravděpodobnost, že podobné obtíže mohou postihnout i další generace. Genetické faktory tedy mohou zvýšit riziko vzniku narcistické poruchy osobnosti, ale samy o sobě nejsou jejím jediným spouštěčem.

Významný vliv na formování osobnosti mají také rané životní zkušenosti a způsob výchovy. Děti, které byly buď přehnaně chráněny, nebo naopak podrobovány přísné kritice, mohou být náchylnější k rozvoji této poruchy. Na jedné straně může neustálá chvála vést k tomu, že dítě vyrůstá s přesvědčením, že má nárok na výjimečné zacházení. 

Na druhé straně děti, které zažily emocionální zanedbávání nebo byly vystaveny přehnaným nárokům, si mohou osvojit snahu o dokonalost a touhu po uznání jako způsob, jak se vyrovnat s pocity nedostatečnosti. Tento rozpor mezi nadměrnou chválou a nedostatkem lásky či empatie může narušit zdravý vývoj sebevědomí a přispět k narcistickému chování v dospělosti.

Společenský tlak na úspěch a dokonalost může rovněž přispět k rozvoji narcistické poruchy osobnosti. V dnešní kultuře, kde jsou kladeny velké nároky na úspěch, slávu a materiální bohatství, může být touha po obdivu a uznání přehnaná. Sociální média a jejich vliv na naše vnímání sebe sama a ostatních mohou též posilovat narcistické rysy. Neustálé porovnávání se s ostatními a potřeba získávat „lajky“ a sledovatele může podporovat sebestředné chování, které se může vyvinout do závažnějších osobnostních problémů.

Stanovení diagnózy

Diagnostikování narcistické poruchy osobnosti je často náročné, protože lidé trpící touto poruchou vyhledávají sami odbornou pomoc zřídka. To je způsobeno tím, že si obvykle neuvědomují, že jejich chování je problematické. Pokud už vyhledají pomoc, bývá to často kvůli vedlejším problémům, jako jsou deprese, úzkostné poruchy nebo problémy v mezilidských vztazích.

Psychiatr nebo psycholog provádí diagnostiku na základě rozhovorů s pacientem a vyhodnocení jeho chování. Důležitá je také analýza mezilidských vztahů a toho, jak jedinec reaguje na kritiku a zpětnou vazbu. V rámci diagnostiky se používají specifická kritéria uvedená v Diagnostickém a statistickém manuálu duševních poruch (DSM-5), kde je narcistická porucha osobnosti definována jako dlouhodobý vzorec chování zahrnující velkolepý pocit vlastní důležitosti, nedostatek empatie a potřebu obdivu.

Jak je možné narcistickou poruchu osobnosti léčit?

Léčba narcistické poruchy osobnosti je často náročná, protože lidé trpící touto poruchou mají problém přijmout fakt, že jejich chování je problémové. Psychoterapie je hlavní metodou léčby, přičemž klíčovou roli hraje kognitivně-behaviorální terapie (KBT). Terapie pomáhá jedinci lépe porozumět svým pocitům a chování a snaží se zmírnit narušené vzorce myšlení a chování, které ovlivňují jejich mezilidské vztahy.

Terapie se zaměřuje na následující cíle:

1. Zlepšení empatie: jedním z klíčových aspektů léčby je naučit jedince vcítit se do pocitů druhých a respektovat jejich potřeby a přání.
2. Posílení sebeúcty: narcisté často trpí nízkým sebevědomím, které maskují přehnaným pocitem vlastní důležitosti. Terapie se proto zaměřuje na budování zdravého sebevědomí.
3. Zlepšení mezilidských vztahů: cílem terapie je také zlepšit kvalitu vztahů pacienta s ostatními, což může zahrnovat rozpoznání manipulativního chování a jeho změnu.

V některých případech mohou být předepsány léky, zejména pokud jsou přítomny další problémy, jako je deprese nebo úzkostné stavy. Antidepresiva nebo stabilizátory nálady mohou pomoci zmírnit některé vedlejší problémy spojené s narcistickou poruchou.

Prognóza a život s NPO

Prognóza pro lidi s narcistickou poruchou osobnosti závisí na mnoha faktorech, včetně ochoty jedince podstoupit léčbu a míry, do jaké si uvědomuje své chování. Narcisté totiž často bojují s přijetím svého problému, což komplikuje jejich léčbu. U některých jedinců může terapie přinést pozitivní výsledky, zatímco jiní se potýkají s dlouhodobými problémy.

Pokud však jedinec aktivně pracuje na změně svého chování a pravidelně dochází na terapii, může se naučit lépe kontrolovat své narcistické tendence. Dlouhodobá terapie je tak často nezbytná pro dosažení změny, protože tento typ poruchy osobnosti je hluboce zakořeněný a vyžaduje trpělivost a čas.