Příznaky mononukleózy obvykle zahrnují horečku a bolest v krku. Závažný stav pak představuje zvětšená slezina

Infekční mononukleóza se řadí mezi virová onemocnění

Jedná se o druh infekce postihující především mladistvé. Mononukleózu vyvolává zpravidla virus Epsteina-Barrové (EBV), za její mírnější formou (syndrom infekční mononukleózy) pak může stát cytomegalovirus (CMV). Oba zmíněné viry náleží ke skupině herpes virů. 

Lze se setkat též s termínem reaktivovaná mononukleóza. Souvisí s tím, že virus EBV setrvává v těle nakaženého už po celý jeho život, tedy i po odeznění příznaků. U takového jedince může tedy v průběhu jeho života dojít k reaktivaci viru, a to aniž by se u něj objevily příznaky mononukleózy. Ty se vrací jen ojediněle, děje se tak kupříkladu u osob s oslabeným imunitním systémem. Problém ovšem spočívá v tom, že dotyční mohou bez svého vědomí přenést nákazu na ostatní. 

Nemoc se přenáší slinami

K přenosu infekční mononukleózy dochází skrze tělesné tekutiny, nejčastěji infikované sliny. Stává se tak například při líbání či sdílení nádobí s infikovanou osobou. V některých případech se je možné nakazit též prostřednictvím krve či spermatu. Přenosu nemoci přitom není snadné předejít, jelikož virus mohou roznášet i lidé, kteří nevykazují žádné známky onemocnění. Bezpříznakové bývají často děti. 

Příznaky mononukleózy nastupují až po několika týdnech od nákazy

Příznaky mononukleózy se mohou napříč jednotlivci lišit, většinou se přitom začínají objevovat postupně. První projevy se obvykle dostavují po 4 až 6 týdnech po vystavení se viru a zůstávají přítomné zhruba po 4 týdny, ale může to být i déle. Ačkoli příznaky mononukleózy u dětí se mohou vyskytnout o něco dříve, než tomu je u dospělých. 

Infikovaní se většinou cítí unavení, mají horečku a bolí je v krku. Zároveň je někdy možné si při bolesti v krku všimnout v zadní části krku bílých skvrn. Dále lze u nemocných pozorovat zduřené lymfatické uzliny na krku, v podpaží či v tříslech. Infekci může doprovázet také nechuť k jídlu, bolest hlavy, vyrážka a celková slabost. 

Mezi závažné příznaky a projevy mononukleózy náleží zvětšená slezina či zvětšená játra. Mononukleóza může způsobit mírný zánět jater, který může ve vzácných případech vést k žloutence. To se týká zhruba 5 % případů. Co se týče zvětšené sleziny, obavu vzbuzuje její prasknutí, které by způsobilo vnitřní krvácení do břicha, což se pokládá za život ohrožující stav, jenž je nezbytné neodkladně řešit. 

Jak se mononukleóza projevuje?

Autor: Redakce edoktori.cz

Mononukleóza – příznaky u dětí 

Mononukleóza u menších dětí se projevuje mírnějšími příznaky, a to únavou, nechutí k jídlu a horečkou. S horečkou nad 38 °C se nicméně potýká drtivá většina dětí, přičemž někdy může vyšplhat až na 40 °C a dítě sužovat 10 až 14 dnů. Setkat se při mononukleóze lze i s petechiemi na patře (Holzelovo znamení), v menší míře pak s otokem víček (Bassův příznak). 

Rozlišit mononukleózu od angíny nemusí být snadné

Pro doplnění je ještě třeba uvést, že příznaky mononukleózy se mohou podobat jiným onemocněním, například angíně. Pokud ponecháme stranou krevní testy, lze mononukleózu od angíny spolehlivě určit pouze podle zvětšené sleziny, zvětšených jater a úmorné únavy. 

Co se týče zlepšení příznaků, nastává přibližně do 4 týdnů od propuknutí nemoci. Nicméně únava se dotyčných může držet i několik měsíců. Stejně tak slabost a nechuť k jídlu mohou dotyčného trápit o několik týdnů déle než bolest v krku a horečka.

Během zotavování se klade důraz na omezení namáhavých činností

Účelem léčby je zmírnit přítomné příznaky, dokud samy neodezní. Toho lze dosáhnout dostatečnou hydratací a odpočinkem. Přerušit byste po dobu nemoci, ale i několik týdnů poté, měli jakékoli sportovní aktivity, kterým se jinak věnujete. Celkově se doporučuje vyvarovat se namáhavé fyzické činnosti, aby se předešlo prasknutí sleziny. Toto opatření se vyplatí nepodceňovat, jelikož předčasný návrat k fyzické aktivitě se pojí se zvýšeným rizikem prodloužení rekonvalescence.

Léky jako antibiotika v tomto případě nefungují, mohou se podávat leda proti přidružené bakteriální infekci. Z léků je ještě zapotřebí se vyvarovat aspirinu, a to zvláště u dětí, jelikož by mohl přivodit Reyeův syndrom. Ulevit od bolesti či horečky vám ale mohou pomoci nesteroidní protizánětlivé léky, na bolest krku pak může zabrat kloktání slané vody. Na slaný roztok postačí přibližně 250 ml teplé vody, do níž se přisype čtvrt čajové lžičky soli.