Lumbální punkce umožňuje odběr mozkomíšního moku. Je to především diagnostická metoda

Lumbální punkce je především diagnostická metoda. Získaný mozkomíšní mok poskytuje informace o aktuálním stavu nervové soustavy. Jeho laboratorní rozbor může poukazovat například na neuroinfekce, autoimunitní onemocnění nebo i na krvácení do likvorových cest. Zpravidla se likvor zasílá do specializované laboratoře v Praze, kde vyšetřují i specifické markery. Vyhodnocení výsledků tedy může nějakou dobu trvat.

Průběh vyšetření

Lumbální punkce probíhá obvykle vsedě. Pacient je v předklonu a co nejvíce nahrben. Lékař si na holých zádech pohmatem určí místo vpichu. Jehla se vždy zavádí do oblasti bederní páteře, kde již není mícha, a nemůže tedy dojít k jejímu poranění. Následně se dezinfikuje místo vpichu a přilehlé oblasti. Zajistí se sterilní pracovní pole.

Většinou se k výkonu používá atraumatická jehla. Někdy je obtížné proniknout do páteřního kanálu, ať už kvůli konstituci pacienta, nebo degenerativním změnám bederní páteře. Při vniknutí jehly do páteřního kanálu lékař nabere mozkomíšní mok v požadovaném množství, poté jehlu vytáhne a ránu sterilně přikryje.

Po lumbální punkci atraumatickou jehlou by měl pacient ležet na lůžku po dobu několika hodin. Při absenci komplikací je možné odejít po výkonu domů. 

Možné kontraindikace

Kontraindikací lumbální punkce je mimo jiné zvýšený nitrolební tlak. Ten je nutné před samotným výkonem vyloučit, proto se provádí vyšetření očního pozadí. Oftalmolog vyhodnocuje, zda není přítomen otok odstupu zrakového nervu, což by na nitrolební hypertenzi poukazovalo. 

Pokud je výsledek vyšetření očního pozadí nejasný, provádí se CT nebo magnetická rezonance mozku. Mezi další možné kontraindikace lumbální punkce patří například:

• infekce v místě vpichu,
• krvácivé stavy,
• výrazná deformace obratlů,
• sepse,
• potvrzené expanzivní procesy v nitrolebí.

Co dokáže vyšetření odhalit?

Už jsme si zde uvedli, že se k lumbální punkci přistupuje v rámci diagnostiky neuroinfekcí a roztroušené sklerózy. Mezi další onemocnění, která může tento výkon odhalit, patří například:

• subarachnoidální krvácení,
• určité nádory,
• autoimunitní onemocnění,
• Guillain-Barré syndrom,
• demence.

Lumbální punkce se méně často také využívá k aplikaci léčiv do likvorových cest. Jako každý výkon má i lumbální punkce svá rizika a komplikace. Patří mezi ně hlavně bolest v místě vpichu či podráždění nervového kořene. Tento stav se projevuje vystřelením bolesti do dolní končetiny. U některých pacientů se může rozvinout tzv. postpunkční syndrom, který se projevuje těmito příznaky:

• bolestí hlavy,
• zvracením, 
• závratěmi,
• zlepšením obtíží při poloze vleže.

Většina příznaků zpravidla během několika dní odezní. Závažnější komplikace jsou při lumbální punkci vzácné.