Přetrvávající leukopenie může způsobit vážné komplikace. Její přítomnost umí odhalit krevní obraz

Někdy se stane, že imunitní systém přestane plnit svou ochrannou funkci tak, jak by měl. Důvodem může být snížený počet bílých krvinek, známý také pod pojmem leukopenie. Tento stav může mít různé příčiny, od vedlejších účinků léčby až po nedostatek důležitých živin. Jak leukopenie vzniká, jaké má příznaky a co můžete udělat, abyste potížím předešli, se dozvíte v našem článku.
Proč k rozvoji leukopenie dochází?
Leukopenie je stav, při kterém dochází ke snížení počtu bílých krvinek (leukocytů) v krvi pod normální hranici. Tyto buňky jsou zcela zásadní pro správné fungování imunitního systému, protože chrání organismus před infekcemi. Jedná se tedy o závažný problém, kvůli kterému jsou pacienti náchylnější k různým nemocem a jenž může vést k závažným komplikacím. Běžná hranice leukocytů se přitom pohybuje mezi 4 až 10 tisíci na mikrolitr krve. Když tato hladina klesne, organismus se stává zranitelnější vůči patogenům.
Hlavní příčiny leukopenie jsou různé a mohou zahrnovat jak akutní, tak chronické problémy. Tento stav se může rozvinout v důsledku infekce, léčby, toxinů nebo vlivem genetických predispozic. Mezi nejčastější faktory patří virová infekce nebo užívání některých léků, například chemoterapeutických přípravků, či expozice radioterapii. Dále může jít o reakci těla i na těžké infekce a chronická onemocnění.
MUDr. Daniel Petr dodává:
‚‚Přechodná mírná leukopenie je typická i pro běžnou virovou infekci. Je však vhodné po čase krevní obraz zkontrolovat, aby se případně rozběhl vyšetřovací proces.‘‘
Leukopenie může být buď přechodná, kdy se počet leukocytů vrátí po určité době zpět do normálu, nebo chronická, která vyžaduje dlouhodobou léčbu. Důležité je při prvních příznacích vyhledat lékařskou pomoc, protože pokles počtu bílých krvinek ohrožuje imunitní systém a zvyšuje tím riziko infekcí, které mohou být pro oslabený organismus velmi nebezpečné.
Hlavní symptomy
Projevy leukopenie se mohou lišit v závislosti na její příčině a stupni. Často bývají nenápadné či žádné nebo se vyvíjejí postupně. V některých případech se mohou projevit naopak rychle a intenzivně. Jedním z hlavních příznaků je zvýšená náchylnost k infekcím, protože bílé krvinky, které tělo chrání před patogeny, nejsou v dostatečném počtu. Pacienti si mohou všímat četných virových nebo bakteriálních infekcí, které jsou obtížné na léčbu a mají zdlouhavý průběh.
Příznaky leukopenie jsou definovány hlavně příčinou jejího vzniku. Mnoho pacientů si také stěžuje na neobvyklé záněty nebo vředy v ústní dutině. Méně frekventované, ale přesto možné příznaky zahrnují návaly horka, bolesti hlavy, či dokonce emoční nestabilitu, která může být výsledkem dlouhodobého fyzického vyčerpání a zdravotních komplikací.
Mnoho leukopenií probíhá bezpříznakově. Je proto důležité věnovat pozornost všem výše zmíněným signálům a v případě potřeby navštívit lékaře. Pravidelné krevní testy mohou odhalit leukopenii v raném stádiu a umožnit tak rychlé nasazení vhodné léčby.
Komplikace spojené s leukopenií
Leukopenie může vést k řadě zdravotních komplikací, zejména pokud není včas odhalena a léčena. Zvýšená náchylnost k infekcím bývá závažný problém, neboť pro pacienty s oslabeným imunitním systémem jsou infekce nebezpečnější, než je tomu u pacientů s fungující imunitou. Nákazy mohou postupovat velmi rychle a v některých případech můžou pacienta ohrozit i na životě, především pokud se jedná o bakteriální nebo virové patogeny.
Leukopenie snižuje schopnost těla bojovat s infekcí. U takových pacientů hrozí častěji sepse či septický šok. S tím bývá spojené selhání orgánů. Pokud je příčinou daného stavu onemocnění kostní dřeně, je nutné odborné vyšetření hematologem.
Léčba cílí na základní příčinu problému
Co se týká diagnostiky leukopenie, ta je založena především na laboratorních vyšetřeních krve. Základní krevní obraz může rychle odhalit snížený počet leukocytů. Kromě celkového počtu těchto krevních buněk se zároveň zkoumá i tzv. diferenciální krevní obraz, který poskytuje detailnější přehled o zastoupení jednotlivých typů bílých krvinek. Některé podtypy leukocytů mohou být sníženy více než jiné, což může naznačovat specifické příčiny leukopenie.
Pokud se lékaři domnívají, že příčina leukopenie může být vážnější (například onemocnění kostní dřeně), provádí se další vyšetření. Mezi ně patří sternální punkce, což je odběr kostní dřeně z hrudní kosti, nebo trepanobiopsie, kdy se odebírá kostní dřeň z kyčelní kosti. Tato vyšetření mohou odhalit přítomnost závažnějších onemocnění, jako je třeba leukémie nebo jiné poruchy krvetvorby.
Diagnostika je důležitá i pro rozlišení akutní leukopenie od chronických stavů. Pokud se potvrdí, že jde o přechodnou formu, může být léčba méně intenzivní. Naopak chronické formy leukopenie vyžadují dlouhodobý dohled a často i složitější léčebné postupy.
Jakmile je zjištěno, že pacient trpí leukopenií, je potřeba zvolit vhodnou léčbu, která se odvíjí vždy od toho, co daný problém způsobilo. Je-li leukopenie vyvolána užíváním určitých léčiv, přistupuje se zpravidla k úpravě dávkování nebo k výměně léku za jiný, který nemá tento vedlejší účinek. Ve většině případů se po vysazení daného léku počet bílých krvinek vrátí do normálu během několika týdnů či měsíců.
Pokud je leukopenie spojena s infekcemi nebo autoimunitními nemocemi, je nutná cílená léčba těchto základních problémů. Antibiotika mohou pomoci v boji proti bakteriálním infekcím, zatímco imunosupresivní léky mohou snížit autoimunitní reakci organismu, která ničí bílé krvinky. Důležitou součástí léčby je také podpora funkce kostní dřeně, která produkuje leukocyty. Toho lze dosáhnout pomocí specifických medikamentů nebo vitamínů, které stimulují tvorbu těchto buněk.
Pro pacienty je rovněž důležitý dostatečný odpočinek a celková regenerace těla. To zahrnuje především kvalitní spánek, který umožňuje tělu obnovit síly a zlepšit imunitní reakci. V obzvláště závažných případech může být nutná hospitalizace a intenzivní léčba.
Jak předejít leukopenii?
Prevence leukopenie spočívá především v prevenci základních příčin, které vedou k poklesu počtu bílých krvinek. To zahrnuje například zdravý životní styl, vyváženou stravu bohatou na vitamíny a minerály (zejména měď a zinek) a vyhýbání se toxinům, kterými jsou například těžké kovy nebo pesticidy. Osoby užívající léky, které mohou ovlivnit funkci imunitního systému, by zároveň měly pravidelně podstupovat krevní testy, aby se snížilo riziko vážných komplikací.
Další důležitou součástí prevence je dodržování hygienických návyků a vyhýbání se infekcím, zejména v období oslabené imunity. Pro pacienty podstupující chemoterapii nebo radioterapii je pak zásadní úzká spolupráce s lékařem, který může včas zasáhnout a upravit léčbu, pokud hrozí rozvoj tohoto stavu.