Kawasakiho syndrom je v ČR relativně vzácný. Typickým projevem je horečka a vyrážka

26. 5. 2025

Kawasakiho nemoc či syndrom je akutní horečnaté onemocnění, jehož původce není znám. Je až 6krát častější u asijských dětí a postihuje především mladší 5 let. Pokud se neléčí, hrozí především poškození cév.

Není jasné, co Kawasakiho nemoc vyvolává. Díky jisté cykličnosti a sezónnosti výskytu se spekuluje o infekční etiologii. Jiní spíše věří tomu, že samotný proces rozvoje infekčního onemocnění může stát za pozdějším propuknutím Kawasakiho syndromu. Odborníci však diskutují i o jisté genetické predispozici.

Důležitým příznakem je nejen dlouhotrvající horečka

Pro Kawasakiho nemoc existují jasná diagnostická kritéria. Nemocné dítě musí mít horečku nad 39 °C po dobu alespoň pěti dní a zároveň trpět alespoň čtyřmi z následujících symptomů:

  • exantém (vyrážka) na břiše, hrudníku nebo v oblasti genitálií,
  • nehnisavá oboustranná konjunktivitida,
  • zvětšené krční lymfatické uzliny,
  • otoky rukou a nohou se zarudnutím, později se kůže zde odlupuje,
  • rudé, suché popraskané rty s malinovým jazykem.

Krom toho se u dítěte mohou objevit následující příznaky:

  • bolesti břicha, 
  • průjem,
  • zvracení,
  • bolesti kloubů,
  • bolest v krku,
  • zánět močové trubice,
  • paréza nervus facialis,
  • porucha sluchu.

Největším strašákem jsou kardiologické komplikace

Nejvážnější je ovšem postižení srdce a cév. Během horeček má až polovina nemocných známky akutní myokarditidy, která se projevuje často jako tachykardie. Nejkritičtější je však možný rozvoj aneurysmat (cévních výdutí) na koronárních tepnách vyživujících srdce. Je zde riziko prasknutí aneurysmatu či přímo srdečního infarktu. Ten se u dětí projevuje bolestí na hrudi, neutišitelným pláčem ale i bolestí břicha a zvracením. Pětina infarktů je přitom smrtelná.

Při diagnostice Kawasakiho choroby je důležitý klinický nález a splnění diagnostických kritérií (viz výše). Při podezření na nekompletní formu se provádí EKG a echokardiografické vyšetření.

Léčba by měla přijít ideálně do 10. dne od začátku příznaků. Je pak nižší riziko rozvoje kardiologických komplikací. Základem je podání intravenózních imunoglobulinů a kyseliny acetylsalicylové. Tato léčiva potlačují systémový zánět. Po zaléčení by měl následovat pokles teplot.

Nejnovější články


Čtěte také