Tím, jak vypadá průjem u kojence, si není jistá řada rodičů. Rozpoznat ho lze dle frekvence a abnormálně řídké stolice

Naše série článků „Fotografie nemocí“ pomáhá rozpoznat různé zdravotní problémy podle jejich vzhledu. Díky obrázkům a fotografiím si dozajista můžete lépe představit klasické projevy nemoci. Pokud máte jakékoli podezření, doporučujeme konzultaci s lékařem.

Stolice dítěte může mít různou konzistenci, barvu i zápach. Obvykle se odvíjí od jeho stravy, tedy zda je živeno mateřským mlékem, umělou výživou, nebo pevnou stravou. Oproti stolici dospělých bývá ta dětská řidší. O průjmu mluvíme, pokud se nám stolice náhle zdá o poznání řidší či vodnatější, než bývá u kojence zvykem, a trvá-li tento stav delší dobu. Tím máme na mysli, nepřestane-li po třech a více vyprázdnění.

Když shrneme, jak vypadá průjem u kojence v porovnání s jeho normální stolicí, má řídkou či vodnatou konzistenci a nejedná se o jednou provedenou záležitost. To jsou dva hlavní znaky, na základě nichž lze rozpoznat průjem od běžné stolice. V rámci něj se dále rozlišuje mezi akutním a chronickým průjmem.

Dlouhodobý průjem u dětí nebývá častý. Je pro něj typické, že přetrvává déle jak dva týdny a má ho na svědomí jiný zdravotní problém, který dokud se nevyřeší, průjem neustane. Akutní průjem naproti tomu obvykle do 2 týdnů ustoupí a častěji postihuje právě děti a kojence. Nicméně obvykle se jedná o 2, maximálně 5 dnů, co děti souží.

Zdroj obrázku: Shutterstock.com/ Infografika: eDoktoři.cz

Občasný průjem u kojenců není nic neobvyklého

Je běžné, že stolice novorozence má žlutou barvu a připadá vám řídká či zrnitá. Až od 4. do 6. měsíce začne vyhlížet stolice hustěji, je možné ji připodobnit k tvarohu či jablečnému pyré. U miminek živených umělou výživou se však může hustší stolice vyskytovat od narození.

Občasný průjem u kojenců se pokládá za normální. Souvisí s tím, že si dítě postupně zvyká na nové potraviny a trávení. Průjem dětí a jeho závažnost je možné určit podle jeho četnosti. Jako mírný průjem se označuje vylučování s frekvencí 3× až 5× denně, o středním průjmu už se hovoří, vyprázdní-li dítě vodnatou stolici 6× až 9× denně.

O častý průjem u dítěte jde, vyměšuje-li víc jak 10× denně. Ten může být problémem a způsobit dehydrataci. K dalším vodítkům, jak poznat průjem, patří přetékající stolice z pleny, nepříjemný zápach a výskyt dalších příznaků, jako je nevolnost, bolení břicha nebo horečka. Zapáchající průjem u dětí přitom bývá následkem akutní infekční gastroenteritidy.

Zdroj obrázku: Shutterstock.com/ Infografika: eDoktoři.cz

Při bílé nebo červené stolici byste měli zbystřit

Zbarvení stolice může rovněž mnohé napovědět. Podle rychlosti projití mléka dětským organismem se totiž mění barva stolice. Když tělem projde rychle, mívá žlutou barvu, při zpomalování nejprve nabyde zelené, poté hnědé barvy. Spatříte-li tyto barvy, většinou se nemusíte znepokojovat.

Nicméně objeví-li se zelená stolice připomínající svou strukturou hlen, může ji mít na svědomí vir. Pokud se k tomu přidá horečka nebo podrážděnost, je lepší objednat se k pediatrovi. Zbystřit je dále třeba, zahlédnete-li bílou, červenou či černou barvu. V takovém případě je též vhodné vyhledat lékaře.

Bílá stolice totiž může souviset s infekcí nebo problémy se žlučí, černá zase obsahovat natrávenou krev a červená čerstvou krev, která by mohla unikat z tlustého střeva nebo konečníku. Na druhou stranu černou až zelenou barvou se vyznačuje tzv. mekonium, které není nebezpečné. Jde o úplně první stolici novorozence, pomocí níž ze sebe vyloučí kromě jiného plodovou vodu. Mekonium poznáte mimoto podle toho, že nijak nezapáchá.

Zdroj obrázku: En.wikipedia.org / Infografika: eDoktoři.cz

Za průjmem může stát změna jídelníčku nebo virová infekce

Krátkodobý průjem může přivodit jídlo nebo voda kontaminovaná bakteriemi, případně k němu může dojít, nakazí-li se dítě virem. Dlouhodobý průjem zase bývá doprovodným projevem jiného onemocnění, například celiakie nebo cystické fibrózy. Průjem u dítěte se ale také může objevit při zavádění pevné stravy do jídelníčku nebo změně mléčné výživy.

Průjem může dále způsobit potravinová alergie či intolerance nebo nadměrný příjem ovocných šťáv. Někdy k němu stačí, aby se dítě dotklo kontaminovaného povrchu a poté si tuto ruku dalo do úst. Zároveň může jít o reakci na léky, které užíváte, nebo změnu ve vašem jídelníčku. Oboje se může odrazit v mateřském mléce a způsobit u dítěte průjem.

Při průjmu neustávejte v kojení či podávání umělé výživy

Co se týče toho, co na průjem u dětí aplikovat, není známa žádná léčba, která by ho okamžitě zastavila. Obvykle ho totiž vyvolává infekce, u níž nezbývá než počkat, až odezní. Prvních pár dnů přitom bývá průjem nejintenzivnější, poté postupně ubývá na síle. Miminka mají navíc tu nevýhodu, že volně prodejné léky v jejich případě nepřipadají v úvahu, jelikož pro ně nemusí být bezpečné.

Abyste kojencům vynahradili ztrátu tekutin, je žádoucí pokračovat v kojení nebo jim podávat umělou výživu ve stejné míře jako doposud. Případně je dobré jejich přísun trochu navýšit, aby to vykompenzovalo daný úbytek. K rehydrataci dále slouží orální rehydratační roztoky. Vyhnout byste se naopak měli syceným nápojům a ovocným šťávám, které by mohly vést ke zhoršení průjmu.

Pozorujete-li na dítěti známky dehydratace, vyhledejte lékařskou pomoc

Řada rodičů pak tápe nad tím, co při průjmu u dětí je možné jíst a co nikoli. Pokud již dítě přijímá pevnou stravu, nemusíte s ní přestávat. Při těchto potížích je v rámci stravy vhodné zaměřit se především na škrobové potraviny, jako jsou třeba cereálie, suchary, rýže, brambory nebo mrkvové pyré. Ty je totiž organismus dítěte schopný lehce rozložit.

Proti opruzeninám pomáhá, když zadeček svého dítka po každé výměně plenek omyjete teplou vodou a necháte ho uschnout na vzduchu nebo začnete plenky častěji obměňovat. Jiná situace nastává, jestliže se k průjmu přidalo i zvracení. Co na průjem a zvracení u dětí platí, je podávat jim pouze malé množství tekutiny, například každou čtvrt hodinu pouze v množství čajové lžičky. Mimoto by se měla vynechat pevná strava.

Rodiče leckdy váhají nad tím, kdy se vydat k lékaři. Nezpochybnitelnými znaky, že je načase se na něj obrátit, jsou krev ve stolici, vysoká horečka, suchá či lepkavá ústa, propadlá fontanela nebo časté zvracení. Jeho pomoc byste měli vyhledat také v momentě, pokud dítě odmítá pít tekutiny, při pláči neroní slzy nebo méně často močí, kupříkladu potřebuje méně než 6 plen denně.

Zdroj obrázku: Shutterstock.com/ Infografika: eDoktoři.cz