Neutrofily: co to je a co znamená, když jsou jejich hodnoty snížené nebo zvýšené?
Vyšetření krve patří mezi základní diagnostické metody, jehož výstupem je krevní obraz. Ten lékaři dokáže o zdravotním stavu pacienta mnohé napovědět. Dá se díky němu například odhalit, zda se v těle člověka rozvinula nějaká infekce. Jedním z pojmů, s nímž se můžete v rámci tohoto vyšetření setkat, jsou snížené nebo naopak zvýšené neutrofily.
Pro člověka bez zdravotnického vzdělání jsou obvykle termíny a hodnoty, jež výstupy z lékařských vyšetření poskytují, velkou neznámou. Cílem tohoto článku je proto objasnit vám lidským jazykem, co dané pojmy znamenají a o čem hodnoty získané různými diagnostickými postupy vypovídají.
Co jsou to neutrofily?
Neutrofily jsou druhem bílých krvinek. Společně s eozinofily a bazofily patří mezi granulocyty. Leukocyty, jak se bílým krvinkám odborně říká, mají totiž své poddruhy a zvýšení či snížení některých může pomoci zdravotníkům v diagnostice chorob.. Neutrofily tvoří zhruba 45–70 % leukocytů v periferní krvi u dospělého.
Neutrofily jsou základem nespecifické imunity. Hlavně fagocytují, tedy pohlcují bakterie, viry, odumřelé buňky nebo jejich části, aby je zničily a odstranily z dané lokality. To, že se chovají nespecificky, znamená, že pohlcují a ničí patogeny bez potřeby imunitní paměti.
U podtypů bílých krvinek se často hodnotí absolutní a relativní hodnota. Absolutní hodnota udává skutečný počet těchto leukocytů v krvi, relativní pak jejich procentuální podíl. Důležité je hodnotit obě, protože převaha určitého typu bílých krvinek je pro některé nemoci specifická.
| Věk | Absolutní počet neutrofilů (109/l) | Relativní počet neutrofilů (%) |
| 0 až 2 dny | 4,6–21,0 | 51–71 |
| 3 až 7 dní | 1,8–11,0 | 35–55 |
| 8 až 14 dní | 1,5–10,0 | 30–50 |
| 15 až 30 dní | 1,3–8,0 | 25–45 |
| 1 až 6 měsíců | 1,1–8,8 | 22–45 |
| 6 měsíců až 1 rok | 1,3–7,4 | 21–42 |
| 1 až 2 roky | 1,3–7,5 | 21–43 |
| 2 až 4 roky | 1,3–8,8 | 23–52 |
| 4 až 6 let | 1,6–9,5 | 32–61 |
| 6 až 8 let | 1,9–9,1 | 41–63 |
| 8 až 10 let | 1,9–8,6 | 43–64 |
| 10 až 15 let | 2,0–9,1 | 44–67 |
| nad 15 let | 2,0–7,0 | 45–70 |
Poznámka: Uvedené hodnoty platí pro neutrofilní segmenty, zralé buňky tohoto typu. Mladé formy, neutrofilů, tyče mají fyziologické rozmezí 0–4 %.
Zvýšené neutrofily
Zvýšený počet neutrofilů v krvi se označuje jako neutrofilie. Nejčastěji doprovází akutní bakteriální infekce. V tomto případě lze pozorovat v krevním obraze zvýšený počet nezralých neutrofilů – tyčí, které mají protáhlé jádro, které vypadá jako tyč. Mezi další možné příčiny neutrofilie patří například:
- kouření,
- některé autoimunitní choroby,
- větší úrazy,
- infarkt myokardu,
- některé leukémie,
- některé léky,
- těžká fyzická aktivita.
Snížené neutrofily
Opakem neutrofilie je neutropenie neboli stav, kdy jsou v krvi neutrofily snížené. V tomto případě má organismus horší schopnost bojovat s patogeny. Často se rozvíjí po chemoterapeutické léčbě. Mezi další možné příčiny neutropenie patří například:
- některé leukémie,
- radioterapie,
- některé autoimunitní choroby,
- nedostatek vitaminů a minerálů (např. B12, kyselina listová a měď),
- genetické predispozice,
- AIDS,
- hepatitida,
- sepse,
- borelióza,
- tuberkulóza.
