AST: co to je a co znamená, když je její hodnota snížená nebo zvýšená?

Vyšetření krve patří mezi základní diagnostické metody, jehož výstupem je i krevní biochemie. Ta lékaři dokáže o zdraví pacienta mnohé napovědět. Dá se díky ní například hodnotit zdraví jater. Jedním z pojmů, s nímž se můžete v rámci tohoto vyšetření setkat, je snížená nebo naopak zvýšená AST.

Pro člověka bez zdravotnického vzdělání jsou obvykle termíny a hodnoty, jež výstupy z lékařských vyšetření poskytují, velkou neznámou. Cílem tohoto článku je proto objasnit vám lidským jazykem, co dané pojmy znamenají a o čem hodnoty získané různými diagnostickými postupy vypovídají.

Co je to AST?

AST je zkratka pro enzym aspartátaminotransferáza, který se nachází především v jaterních buňkách – hepatocytech. Jeho většina je v mitochondriích – buněčném orgánu zodpovědného za produkci energie. Kromě jater lze AST najít i ve svalech, srdci, ledvinách, mozku, slinivce břišní a v červených krvinkách.

AST patří mezi tzv. aminotransferázy, stejně jako ALT. Tyto dva ukazatele společně informují o stavu jater. Jejich poměr je důležitý. Vysoké ALT a nízké AST znamená spíše lehčí poškození, obrácený poměr však značí smrt mnoha jaterních buněk a závažnější stav. AST je ale poměrně nespecifický ukazatel a zvýšené hladiny doprovází také poškození svalů nebo srdce. 

Jednotkou, ve které se AST udává, je µkat/l (mikrokatal na litr). Tento údaj označuje katalytickou aktivitu enzymu v krvi.

Upozornění: uvedené hodnoty se mohou laboratoř od laboratoře lišit.

Zvýšená AST

Zvýšená hladina AST se často spojuje s poškozením jater. Tento enzym není specifický jen pro játra. Pokud se vyskytuje v krvi v nadměrném množství, může to znamenat také poškození srdce, svalů, či dalších orgánů. Zvýšená AST se může objevit i po tučném jídle nebo těžkém fyzickém výkonu. Mezi další možné příčiny vysoké hladiny AST v krvi patří například:

• alkoholické poškození jater,
• cirhóza jater,
• hepatitida A, B, C,
• nealkoholové steatotické onemocnění jater (NAFLD),
• poškození jater léky,
• preeklampsie,
• HELLP syndrom,
• rhabdomyolýza,
• muskulární dystrofie,
• infarkt myokardu,
• srdeční selhání.

Snížená AST

Některé laboratoře mají posunuté hodnoty pro spodní hranici AST v krvi, která je nenulová. Není to však většinou důvod k obavám, někdy stačí doplnit vitamin B6 a hodnoty se upraví. Mezi další možné příčiny nízké AST patří například:

• chronické onemocnění ledvin,
• selhání jater,
• malnutrice,
• dialýza.